Álvaro Mutis

Álvaro Mutis
Rodné jménoÁlvaro Mutis Jaramillo
Narození25. srpna 1923
Bogota
Úmrtí22. září 2013 (ve věku 90 let)
Ciudad de México
Příčina úmrtírespirační selhání
Povoláníspisovatel
StátKolumbieKolumbie Kolumbie
Žánrpoezie a román
Významná dílaLa Neige de l'amiral
Empresas y tribulaciones de Maqroll el Gaviero
OceněníPremio Xavier Villaurrutia (1988)
Cena Médicis pro cizince (1989)
Cena Nonino (1991)
velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1996)
Cena kněžny asturské za literaturu (1997)
… více na Wikidatech
DětiSantiago Mutis
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Álvaro Mutis Jaramillo (25. srpen 1923, Bogota – 22. září 2013, Ciudad de México) byl kolumbijský básník, prozaik a esejista. Roku 2001 získal za celoživotní dílo Cervantesovu cenu, nejprestižnější literární ocenění ve španělsky mluvícím světě.

Život

Narodil se v Bogotě, ale od dvou do jedenácti let žil v belgickém hlavním městě Bruselu, kde jeho otec, Santiago Mutis Dávila, působil jako diplomat. Do Kolumbie jezdila rodina v té době jen na letní dovolenou, na kávovou a třtinovou plantáž Álvarova dědečka v Coello. Podle samotného Mutise to byly právě tyto dojmy z tropů, které formovaly jeho imaginaci, spolu s četbou Julese Vernea a Pabla Nerudy.

Vystudoval gymnázium v Bogotě, kde jako učitele potkal i kolumbijského básníka Eduarda Carranza. Do literárního světa v Bogotě vstoupil jako člen skupiny Cantico, která se zformovala ve 40. letech. V roce 1948 Mutis a Carlos Patiño vydali společně sbírku básní s názvem La balanza.

Roku 1956 se Mutis přestěhoval do hlavního města Mexika. Zde si v literárních kruzích získal renomé zejména díky pozitivní recenzi Octavia Paze.

Jeho první povídky vyšly v roce 1978. Jeho první román La nieve del Almirante vyšel roku 1986. Ten získal jak popularitu u čtenářů, tak ocenění u kritiky. Mutis zde představil svého hrdinu Maqrolla, který se stal hlavní postavou dalších šesti románů. Jejich celý soubor vyšel pod názvem Empresas y Tribulaciones de Maqroll el Gaviero.

Roku 1989 Mutis dostal francouzskou cenu Prix Médicis, roku 1997 Cenu prince asturského, roku 2001 Cervantesovu cenu a o rok později americkou Mezinárodní cenu za literaturu Neustadt.

Mutis většinu života měl ještě jinou profesi než spisovatelskou. Stejně jako jeho hrdina Maqroll, ve svých povoláních hodně cestoval – pět let působil jako ředitel public relations firmy Standard Oil a více než 20 let jako manažer prodeje pro Twentieth Century Fox a Columbia Pictures.

V roce 1950 Mutis strávil 15 měsíců v mexickém vězení, když byl odsouzen za machinace s penězi Standard Oil určenými pro dobročinné účely. Jeho zkušenost s vězením měla trvalý vliv na jeho dílo, přímo je vylíčena v knize Diario de Lecumberri.

Velkými propagátory jeho díla byli Octavio Paz a Gabriel García Márquez. Přesto Mutis nepronikl zejména do anglofonního světa tak jako oni. Jako jeden z důvodů, paradoxně, bývá uváděna skutečnost, že Mutisova díla nepůsobí na amerického čtenáře "dost jihoamericky". Mutisův hrdina Maqroll je muž neurčitého původu, národnosti, věku i fyziognomie. V románech Mutis naznačuje, že patrně nepochází z Latinské Ameriky. Je to osamělý cestovatel, který hledá smysl života v době násilí a nelidskosti. Někteří literární kritici ho tudíž staví spíše do blízkosti hrdinů řeckých tragédií než do kontextu latinoamerické literatury.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Álvaro Mutis na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Álvaro Mutis na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Álvaro Mutis
  • Portrét na stránkách Cervantesova institutu
Laureáti Cervantesovy ceny
1976–2000
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
2001–2020
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
2021–
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech