Železniční doprava na Slovensku

Slovenská železniční síť

Železniční doprava na Slovensku funguje od roku 1840. Celková délka železniční sítě je přibližně 2 450 km.[1] K nejvytíženějším úsekům patří trať 120 Bratislava–Žilina, nejvytíženějším nádražím je Bratislava hlavná stanica v hlavním městě Bratislavě.

Vlastníkem a provozovatelem většiny slovenských drah jsou Železnice Slovenskej republiky (ŽSR). Prakticky monopolním provozovatelem osobní dopravy je státní dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). V letech 2012–2020 působil na trati 131 Bratislava–Komárno český soukromý dopravce RegioJet,[2] který se po jistou dobu snažil provozovat také linky na dalších tratích (doprava do Košic, Žiliny);[3][4] přesto i v tomto období zabezpečovala asi 97 % veškeré osobní dopravy ZSSK.[5] K výraznému navýšení objemu osobní železniční přepravy na Slovensku došlo po roce 2014, kdy vláda Roberta Fica zavedla bezplatnou přepravu pro děti, studenty a důchodce (ze všech států Evropské unie včetně Česka).[6][7] V roce 2018 přepravil státní dopravce přibližně 74 milionů cestujících.[8] Monopolní fungování ZSSK je plánováno i do budoucna.[5]

Významným provozovatelem nákladní železniční dopravy je státní podnik Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo). Na slovenské síti, spravované ŽSR, působí vedle ZSSK a ZSSK Cargo ještě dalších 61 dopravců (březen 2021).[9]

Historie

Vznik

Železniční doprava na Slovensku je v provozu od 27. září 1840 s koňským pohonem a od 20. srpna 1848 parním pohonem. Tratě byly budovány většinou v soukromém vlastnictví – státní dráhy spíš jen výjimečně, ty provozovaly na území současného Slovenska tehdejší MÁV, kterého nástupcem na Slovensku se v roce 1918 staly Československé státní dráhy (ČSD).

Po roce 1993

Společnost Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) vznikla v roce 1993 jako nástupce společnosti ČSD na Slovensku. Do roku 1996 měly formálně a poté fakticky monopol na železniční dopravu v zemi. Po roce 2002 byla společnost rozdělena: ŽSR byla pověřena správou a údržbou infrastruktury, zatímco provozování osobní a nákladní dopravy bylo vyčleněno do společnosti Železničná spoločnosť (ZSSK). V roce 2005 byla ZSSK znovu rozdělena do společností Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) provozující osobní dopravu a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo) provozující nákladní dopravu.

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Úzkorozchodné dráhy

Kromě několika úzkorozchodných drah ve správě ŽSR existuje na Slovensku také několik dalších železnic s úzkým rozchodem:

  • Čiernohronská železnica (ČHŽ) - úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm vlastněná obcemi, kterými prochází (Mikroregion Čierny Hron)
  • Kysucko-oravská lesní železnice (KOLŽ, OKLŽ nebo HLÚŽ) - úzkokolejná železnice ve Vychylovce o rozchodu 760 mm vlastněná Kysuckým muzeem v Čadci
  • Nitrianska poľnohospodárska železnica (NPŽ) - úzkokolejná železnice (760 mm) ve vlastnictví Poľnohospodárského muzea v Nitře

Širokorozchodná železnice

  • Čop – Čierna nad Tisou – Dobrá pri Čiernej nad Tisou
  • Užhorod – Maťovce – Haniska pri Košiciach

Odkazy

Reference

  1. ↑ Železničná prepravy a budúcnost železníc u nás [online]. Železnice Slovenskej republiky, 2018-09-04 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ Za necelých 9 rokov prevádzky prepravili vlaky RegioJet na trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno a späť približne 25 miliónov cestujúcich [online]. RegioJet, 2020-12-08 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Železniční doprava na Slovensku zažívá revoluční změny. I díky české konkurenci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-12-22 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ RegioJet stahuje vlaky ze Slovenska. Stěžuje si na nekalou konkurenci. ČT24.cz [online]. 2015-11-23 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Slovensko konkurenci na železnici nepustí. Státnímu dopravci chce prodloužit smlouvy až do roku 2030. ČT24.cz [online]. 2018-12-30 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Slovenskými vlaky mohou zdarma jezdit i čeští penzisté a studenti. E15.cz [online]. E15, 2014-11-06 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ Třetina cestujících na Slovensku jezdí vlakem zdarma. Zájem o železnici prudce stoupl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-01-17 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZSSK za rok 2018 prepravila takmer 74 miliónov cestujúcich a dosiahla vyrovnané hospodárenie [online]. Železničná spoločnosť Slovensko, 2019-03-06 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Zoznam dopravcov [online]. Železnice Slovenskej republiky [cit. 2021-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-18. (slovensky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční doprava na Slovensku na Wikimedia Commons
  • (slovensky) Historie slovenské železnice Archivováno 14. 1. 2019 na Wayback Machine.
  • (slovensky) Statistické informace
  • (slovensky) Zajímavosti ze slovenské dráhy
Železniční doprava v evropských zemích
Země
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
 mapa Evropy
Území se sporným postavením
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)