Alimentární onemocnění

Alimentární onemocnění (též alimentární infekce, alimentární nákaza, otrava z potravin) je onemocnění člověka a zvířat pocházející z potravy, respektive z příjmu potravy a tekutin.^[1][2] Název je odvozen z latinského slova „alimentum“ znamenající výživa či potrava.^[3] Alimentární nemoci jsou způsobeny bakteriemi a jejich toxiny, viry, plísněmi a mykotoxiny, jedno- nebo mnohobuněčnými parazity, případně přítomností jedů v potravě. V posledně jmenovaném se používá termín intoxikace nebo otrava z potravin.^[2] Vůbec nejčastějším alimentárním onemocněním u lidí v EU je kampylobakterióza.^[4] V České republice je ročně hlášeno bezmála 20 tisíc případů tohoto onemocnění.^[5]

Dělení alimentárních infekcí

Dle charakteru mikroorganismu a mechanismu nákazy

• Alimentární infekce – jsou vyvolány mikroorganismy, které se potravinou a vodou dostávají do trávicího traktu, kde se pomnoží a vyvolají onemocnění.^[2] Jde o všechny virové, parazitární a některé bakteriální infekce.
• Toxoinfekce – jsou ta onemocnění, jež jsou způsobena uvolněnými endotoxiny z bakterií, působícími na střevní sliznici.^[2]
• Otravy z potravin (intoxikace) – jsou nemoci vyvolané potravinami, ve kterých se pomnožily bakterie či plísně již pomnožily a uvolnily do ní své toxické metabolity. Onemocnění tak nezpůsobuje samotný patogen, nýbrž jeho toxin (u bakterií mluvíme o exotoxinech, u plísní o mykotoxinech) obsažený v potravině.^[2] Typickým příkladem je botulismus, kde bakterie Clostridium botulinum pomnožené v potravině produkují jed botulin.^[1]

Dle původce

• Bakteriálního původu – mezi nejběžnější bakteriální původce v potravinách patří Campylobacter, Salmonella, Listeria, Yersinia, Escherichia coli, Vibrio, Clostridium, Bacillus atd.^[1]
• Virového původu – např. noroviry, rotaviry, virus hepatitidy, caliciviry^[1]
• Parazitárního původu – např. Cryptosporidium, Giardia, Trichinella, Toxoplasma, Taenia saginata, Entamoeba^[1]
• Způsobené houbami a jejich mykotoxiny – např. Aspergillus a aflatoxiny, Penicillium verrucosum a ochratoxin A

Dle zdroje původce

• Antroponózy – původce pochází z člověka^[2]
• Zoonózy – původce pochází ze zvířat^[2]

Výskyt alimentárních nákaz lidí v zemích EU

Od roku 2005 je v EU každoročně nejčastějším alimentárním onemocněním kampylobakterióza s více než 200 000 potvrzenými případy ročně.^[4][6] Skutečný počet onemocnění je však daleko vyšší, neboť ne všechny případy jsou mikrobiologicky potvrzeny a zdaleka ne všichni pacienti vyhledají lékařskou pomoc. Počet zemřelých na kampylobakterové infekce je však nízký, smrtnost se pohybuje kolem 0,03%.^[4] Druhou nejčastější alimentární infekcí je salmonelóza. Počet diagnostikovaných případů v EU v roce 2015 činil 94 625, počet zemřelých 126 a smrtnost 0,26%.^[4] Salmonelóza v Evropě však má zjevný klesající trend díky ozdravným programům proti salmonelóze drůbeže. Alimentárním onemocněním s nejvyšší smrtností v EU je listerióza, při které zemře v průměru 15-18% nemocných pacientů.^[4][6][7]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu alimentární onemocnění na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.