Antonín Pittner

Antonín Pittner
Antonín Pittner
Narození	4. června 1814 Polná Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. srpna 1897 (ve věku 83 let) nebo 23. srpna 1897 (ve věku 83 let) Polná Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	spisovatel, kronikář, publicista, starosta a kulturní pracovník
Politická strana	staročeši
Choť	Leopoldina Filipenská
Děti	Jaroslav Pittner syn Vlasta Pittnerová dcera
Funkce	starosta
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Pittner (4. června 1814, Polná^[1] – 23. srpna 1897, Polná^[2]) byl český kupec, národní obrozenec, starosta a kronikář města Polné, otec spisovatelky Vlasty Pittnerové.

Životopis

Narodil se v rodině obuvnického mistra Josefa Pittnera, vyučil se kupcem v Třebíči a cestoval po Německu, Rakousku a Itálii.

Obrozenectví

V roce 1834 se vrátil do rodného města, kde si otevřen krám s vinárnou. Navázal styky s českými vlastenci z širokého okolí. Díky svým konexím získal a dále rozšiřoval českou literaturu. Znal se mimo jiné s Karlem Havlíčkem Borovským, J. K. Tylem, V. Náprstkem, F. L. Riegrem. Během pobytu v Polné v letech 1840–1842 Božena Němcová dostala do ruky poprvé českou knihu.^[3] V roce 1844 jej jmenovali čestným členem Matice české, protože dokázal získat 200 nových odběratelů tisku.^[3]

Roku 1838 založil v Polné obrozeneckou knihovnu, který již o pět let později vlastnila přes 230 svazků. Od roku 1845 se angažoval v ochotnickém divadle a o jeho místní činnosti psal do časopisu Květy. Po vzoru J. K. Tyla zavedl v roce 1843 tzv. České besedy. Během revoluce v roce 1848 byl členem Národní gardy, stál u zrodu Slovanské Lípy.

Polná

Prosazoval zřízení městské nemocnice, která opravdu byla otevřena v roce 1858. Pomáhal organizovat sbírky na opravu kostela sv. Kateřiny a na stavbu nové věže kostela sv. Anny. V roce 1865 se stal starostou okresního zastupitelstva a brzy poté i purkmistrem Polné.^[3] Po bitvě u Hradce Králové v roce 1866 do města vtrhlo 30 000 pruských vojáků, Pittner svým obratným jednáním dokázal vyjednat s pruským velitelstvím odchod armády^[3] a zabránil tak velkým škodám, což ocenil i císař František Josef I., který při průjezdu městem Pittnera vyznamenal zlatým záslužným křížem.^[3] Starostou města byl nepřetržitě až do roku 1888.^[3] V letech 1848–1894 vedl městskou kroniku.

Zemřel roku 1897 v Polné. Byl pochován na městském hřbitově u kostela sv. Barbory.

Je uváděn jako nejvýznamnější polenská osobnost 19. století.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam představitelů Polné

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Pittner na Wikimedia Commons
• Informace na idnes.cz. Napsal Jaroslav Paclík - odvoláno 17.7.2018
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Pittner