Borkoldoj

Borkoldoj
Nejvyšší bod5 049 nebo 5170[1][2] m n. m. (Pik Martí Gasull)
Délka100 km
Střední výška4 300 m n. m.
Nadřazená jednotkaŤan-Šan
Sousední
jednotky		Kokšaal-Tau, Džangy-Džer, Naryntau, Džetim, Džetimbel, Ak-Šijrak, Akzoo[1]
SvětadílAsie
StátKyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán
Borkoldoj
Borkoldoj
Souřadnice41°15′ s. š., 77°50′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borkoldoj[3] (kyrgyzsky Борколдой тоо, Borkoldoj too, rusky Борколдой, Borkoldoj) je horský hřbet ve vnitřním Ťan-šanu v jihozápadní části Kyrgyzstánu.

Tento hřbet jedním ze skupiny kratších, ale vysokých hřebenů rovnoběžkového průběhu jižně od hřbetu Těrský Alatau, od kterého jej oddělují menší hřbety Džetim a Džetimbel. Délka je asi 100 km (dle jiného zdroje 90 km)[1], maximální šířka 34 km,[1] průměrná výška je 4300 m n. m. (dle jiného zdroje 4000 m n. m.)[1] a maximální výšky 5049 m n. m. (5170 m n. m.)[1] dosahuje v západní části. Od sousedních hřbetů je Borkoldoj oddělen vysoko položenými, hlubokými a širokými říčními dolinami, takzvanými syrty.[pozn. 1] Borkoldoj patří k pásmu pohoří, které vznikly v průběhu hercynských horotvorných procesů.[pozn. 2] Skládá se zejména z vápenců, krystalické břidlice, žuly a mramoru devonského, karbonského a permského stáří.[5][6][7]

Zejména severní svahy jsou zaledněné. Na svazích roste převážně polopouštní vegetace, ve vyšších výškách jakou kamenité sutě s řídkým suchomilným rostlinstvem.[5]

Pohoří je kvůli drsnému klimatu, strmým svahům a velkým výškovým rozdílům náročné pro turistiku. Existuje zde mnoho příležitostí k prvovýstupům na vrcholy.[8] Oblast je opuštěná, je zde jen několik loveckých farem, tábor pastevců a základny pohraniční stráže. Borkoldoj se nachází v hraniční kontrolní zóně a proto jsou pro vstup potřebné speciální propustky. Prvním Evropanem, který tato místa navštívil byl maďarský cestovatel a vědec Gustav Prince.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jako syrty jsou označovány vysoko vyzdvižená plochá údolí na denudovaném povrchu, vyplněná glaciálními a aluviálními sedimenty.[4]
  2. ↑ Ve smyslu chronologickém, nikoli, že jde o stejnou kolizi, jako v případě středoevropských hercynid

Reference

  1. ↑ a b c d e f Otděl geografii Instituta geologii AN Kirgizskoj SSR im. M. M. Adyševa. Atlas Kyrgyzskoj Respubliki. 1. vyd. [s.l.]: GUGK SSSR, 1987. 158 s. S. 36. 
  2. ↑ sovětské topografické mapy 1 : 50 000, 1 : 100 000 [online]. Generální štáb SSSR. Dostupné online. 
  3. ↑ Pojeďte na Ťan - Šan. www.lezeckarevue.cz [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ MERZLYAKOVA, Irina. The Mountains of Central Asia and Kazakhstan. In: SHAHGEDANOVA, Maria. The Physical Geography of Northern Eurasia. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-823384-1. S. 376–402. (anglicky)
  5. ↑ a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 132. (slovensky) 
  6. ↑ Борколдой. www.booksite.ru [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ VSEGEI. Geologičeskaja karta SSSR 1 : 200 000, listy K-43-XXIV, K-43-XXX a K-44-XIX. [s.l.]: VSEGEI Dostupné online. (rusky)  Archivováno 9. 7. 2016 na Wayback Machine.
  8. ↑ БОРКОЛДОЙ. Хребет Борколдой — Центральный Тянь-Шань. strannik.kg [online]. [cit. 2022-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-17. (rusky) 
  9. ↑ Хребет Борколдой.. silkadv.com [online]. 2017-12-29 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie sovětského svazu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. S. 426. 

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Ťan-šan
Západní Ťan-šan
Čatkalský hřbet • Talaský Alatau • Kyrgyzský hřbet • Kungej Alatau • Zailijský Alatau
Centrální Ťan-šan
Ferganský hřbet • Těrský Alatau • Borkoldoj • At-Baši • Kokšaal-Tau • Ak-Šijrak • Kujljutau • Sarydžaz • Poledníkový hřbet
Východní Ťan-šan
Chalyk-Tau • Borochoro • Bogda-šan • Barkol-šan • Karlik-šan