Deštné v Orlických horách

Deštné v Orlických horách
Horní náměstí v Deštném
Horní náměstí v Deštném
Znak obce Deštné v Orlických horáchVlajka obce Deštné v Orlických horách
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDobruška
Obec s rozšířenou působnostíDobruška
(správní obvod)
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°18′17″ s. š., 16°21′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel590 (2023)[1]
Rozloha32,12 km²[2]
Nadmořská výška649 m n. m.
PSČ517 91
Počet domů244 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduDeštné v Orlických horách 61
517 91 Deštné v Orlických horách
[email protected]
StarostkaSimona Vlková
Oficiální web: www.obec-destne.cz
Deštné v Orlických horách
Deštné v Orlických horách
Další údaje
Kód obce576247
Kód části obce410683
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deštné v Orlických horách (německy Deschnei im Adlergebirge) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad KněžnouKrálovéhradeckém kraji. Leží 18 km severně od Rychnova nad Kněžnou a 40 km východně od Hradce Králové. Žije zde 590[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 625). Průměrná nadmořská výška obce je 650 m n. m. Součástí obce je i osada a základní sídelní jednotka Jedlová v Orlických horách.

Jedná se o největší turistické středisko Orlických hor. Obec je hojně navštěvována především v zimě, kdy je lyžařům k dispozici zdejší lyžařský areál.

Historie

Deštné v Orlických horách, založené cisterciáckým svatopolským klášterem, který ovládal majetky v okolí Opočna, v podhůří a v Orlických horách. V roce 1362 je obec poprvé písemně zmíněna a později také v soupisu far pod dobrušským diakonátem dřevěný kostel v obci. Za husitských válek byl klášter Svaté Pole vypálen a jeho majetku se zmocnil Aleš Vřešťovský z Rýzemburka.

V roce 1494 koupil majitel opočenského panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy od Jana Jince z Janovic a Petrsburku Osečnici se čtrnácti usedlostmi. Opočenské panství drželi Trčkovští až do třicetileté války, kdy panství připadlo hraběti a polnímu maršálovi Rudolfu Colloredovi a jeho bratru plukovníku Jeronýmovi. Císař ale z panství vyňal Osečnici, Lomy, Hlinné, Dobré, Deštné a Mnichovou, které připojil k černíkovickému panství v majetku Jindřicha Krajty z Lammensdorfu. V roce 1676 vydělené obce odkoupil hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat, vlastník rychnovského panství. Mezi významná průmyslová odvětví patřilo v orlické oblasti již od sklonku středověku sklářství, kdy je také někdy do 14. až počátku 15. století datován předpokládaný vznik první sklářské huti v Deštném.[4]

Během tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva mělo být v obci 21 německých civilistů internováno ve zdejší škole, následně byly tyto osoby partyzány odvedeny a v polích zastřeleny.[5] V roce 1949 zde byl zřízen Státní statek Deštné a při něm zřízena Zemědělská mistrovská škola (1953–1956).[6]

Sklářská huť v Deštném

Sklářská huť v Deštném byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660–1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném.[7]

Rekreace

Obec je nejvýznamnějším rekreačním střediskem Orlických hor. Je zde několik lyžařských areálů a množství ubytovacích a stravovacích zařízení.

Dopravní dostupnost

Obec je velmi dobře dopravně dostupná: vedou sem silnice II/321 z Rychnova nad Kněžnou nebo II/309 z Dobrušky. Kromě místních autobusových linek existuje i spojení do Hradce Králové. Autobusem lze dojet až do sedla pod Šerlichem (v létě i cyklobusem).

Skicentrum Deštné v Orlických horách

V Deštném naleznete skicentrum, které je vhodné jak pro začínající lyžaře, tak i pro ty pokročilé a zdatné. V hlavním lyžařském areálu můžete využít dvě lanovky (dvousedačkovou a čtyřsedačkovou) a čtyři vleky. Propojené areály Zákoutí, Marta I a Marta II nabízí šest sjezdových tratí všech obtížností, Your Park a dětskou dráhu s nenáročnými sněhovými vlnami a klopenými zatáčkami. Pro začínající lyžaře je zde lyžařská škola. Její součástí je vlastní rozsáhlé Yettiho hřiště s dvěma provazovými vleky, pojízdným pásem SunKid, herními prvky, kolotočem a dětským koutkem ve tvaru iglú.[8] K areálu patří také půjčovna a servis veškerého vybavení. Pro zkušené lyžaře je zde připraven větší areál s černou „Závodní“, červenou „Sportovní“ a modrou „Turistickou“ sjezdovkou. Skiareál nabízí i večerní lyžování, které v sezóně probíhá každý den od 18:00 do 21:00. V okolí naleznete i velkou řadu běžeckých tratí.[9] V roce 2020 se zde konalo finále osmého ročníku lyžařského freeski závodu Soldiers v disciplíně Big Air.[10]

Památky

  • Kostel sv. Máří Magdaleny
  • Křížová cesta na Dříši
  • Kaple na Dříši – poutní místo
  • Velké množství staveb drobné sakrální architektury
  • Jiráskova horská chata
  • Kačenčina zahrádka – přírodní památka u sjezdovek
  • Kaple svaté Rodiny – sakrální stavba
  • Sloup s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1749, obnoven roku 1860.[11]

Muzea

  • Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel – č. p. 133

Další fotografie

  • Kostel sv. Máří Magdalény
    Kostel sv. Máří Magdalény
  • Interiér kostela
    Interiér kostela
  • Lanovky na Studený vrch
    Lanovky na Studený vrch
  • Pieta z dob německého osídlení
    Pieta z dob německého osídlení
  • Socha Ecce Homo
    Socha Ecce Homo
  • Základní škola
    Základní škola
  • Chráněný jasan
    Chráněný jasan
  • Horní stanice lanovky na Martě II
    Horní stanice lanovky na Martě II

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. JANEČKOVÁ, Dominika. Vývoj osídlení na horním toku řeky Bělé z pohledu archeologie [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015. Dostupné online. 
  5. WIEDEMANN, Andreas. Deutsche als Opfer? Zur tschechischen Debatte über Vertreibung und Gewalttaten nach dem Zweiten Weltkrieg, s. 144-145 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  6. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou – Zemědělská mistrovská škola Deštné v Orlických horách, Jedlová v Orlických horách. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-15. 
  7. Archivovaná kopie. www.obec-destne.cz [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
  8. Skicentrum Deštné v Orlických horách. skicentrumdestne.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  9. SKICENTRUM Deštné v Orlických horách. www.ceskehory.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  10. BENEŠ, Autor článku-Ondra. Soldiers 2K20. Freeskier.cz [online]. 2020-02-26 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
  11. Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav a Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 19, ISBN 80-86234-04-5

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Deštné v Orlických horách
Části obce
  • Deštné v Orlických horách
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Rychnov nad Kněžnou
Albrechtice nad Orlicí • Bačetín • Bartošovice v Orlických horách • Bílý Újezd • Bohdašín • Bolehošť • Borohrádek • Borovnice • Bystré • Byzhradec • Častolovice • Čermná nad Orlicí • Černíkovice • České Meziříčí • Čestice • Deštné v Orlických horách • Dobré • Dobruška • Dobřany • Doudleby nad Orlicí • Hřibiny-Ledská • Chleny • Chlístov • Jahodov • Janov • Javornice • Kostelec nad Orlicí • Kostelecké Horky • Kounov • Králova Lhota • Krchleby • Kvasiny • Lhoty u Potštejna • Libel • Liberk • Lično • Lípa nad Orlicí • Lukavice • Lupenice • Mokré • Nová Ves • Očelice • Ohnišov • Olešnice • Olešnice v Orlických horách • Opočno • Orlické Záhoří • Osečnice • Pěčín • Podbřezí • Pohoří • Polom • Potštejn • Proruby • Přepychy • Rohenice • Rokytnice v Orlických horách • Rybná nad Zdobnicí • Rychnov nad Kněžnou • Říčky v Orlických horách • Sedloňov • Semechnice • Skuhrov nad Bělou • Slatina nad Zdobnicí • Sněžné • Solnice • Svídnice • Synkov-Slemeno • Trnov • Třebešov • Tutleky • Týniště nad Orlicí • Val • Vamberk • Voděrady • Vrbice • Záměl • Zdelov • Zdobnice • Žďár nad Orlicí
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: d3118804-5c7d-434c-bfbe-f8ca34201aa4, 922ceb4c-0bb2-40fb-a236-1e23adbe7557
  • NKC: ge129004
  • VIAF: 158761982