František Jaroslav Vacek Kamenický

František Jaroslav Vacek - Kamenický
Portrét z r. 1885
Portrét z r. 1885
Narození24. ledna 1806
Kamenice nad Lipou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. března 1869 (ve věku 63 let)
Blovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBlovice
Povoláníspisovatel, básník, překladatel a katolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jaroslav Vacek Kamenický (24. ledna 1806, Kamenice nad Lipou[1] – 23. března 1869, Blovice[2]) byl vlastenecký kněz a básník, autor populárních znárodněných písní.

Život

V Kamenici nad Lipou absolvoval obecnou školu a pak reálné gymnázium v Jindřichově Hradci. Po maturitě studovat filosofii v Praze a v roce 1827 se přihlásil na bohoslovecká studia v Českých Budějovicích, kde se seznámil s osobnostmi národního obrození, F. L. Čelakovským, J. V. Kamarýtem a dalšími.[3] Ti také ovlivnili jeho pozdější literární tvorbu básní a národních písní. Po vysvěcení na kněze v roce 1831 dělal zámeckého kaplana na zámku v Březnici, kde je na nádvoří pamětní deska připomínající jeho pobyt. Pak dělal faráře v Týnci u Klatov.[3][4] V letech 1834–1845 byl farářem v obci Merklín.[3][5][4] Poté se stal děkanem a druhým z ředitelů základní školy v Blovicích[6], a to až do roku 1868. V Blovicích žil v letech 1845–1869. Jeho hrob v Blovicích je kulturní památkou.[7]

Jeho sbírka písní znárodněla a některé z nich byly zpívány při vlasteneckých akcích, jsou známy dodnes, např. U panského dvora, V Čechách, tam jsem zrozena, Vdejte mne matičko, dokud jsem mladá. V rodném městě, na domě čp. 105 ve Vackově ulici má pamětní desku, pohřben je v Blovicích. Obě tato města jej považují dodnes za významnou osobnost své historie.

Dílo

  • Písně v národním duchu českém (1833), sbírka písní
  • Lilie a růže (1846), cyklus znělek
  • U kroků mé matky (1839)[6], procítěné elegie uveřejněné v Musejníku
Blovice, náhrobek básníka Vacka.jpg

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c U panského dvora : po stopách našich lidových a zlidovělých písniček / Martina Sudová.   -- In: Českobudějovické listy -- ISSN 1210-5015 (Jihočeské listy). -- Roč. 14, č. 304 (31.12.2005). Kanape -- Č. 51, s. 3. il.
  4. ↑ a b Tiskové středisko České biskupské konference Archivováno 29. 5. 2009 na Wayback Machine., informace o Týnci na Českobudějovicku je uvedena i na titulní straně Vackova Sv. Václava z roku 1844
  5. ↑ Webové stránky obce Merklín. www.merklin.cz [online]. [cit. 2009-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-06. 
  6. ↑ a b VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý, díl 1. Praha: Prometheus, druhé vydání 1952. Kapitola František Jaroslav Vacek Kamenický, s. 76. 
  7. ↑ hrob F. J. Vacka Kamenického - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jaroslav Vacek Kamenický na Wikimedia Commons
  • Autor František Jaroslav Vacek Kamenický ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jaroslav Vacek Kamenický
  • František Jaroslav Vacek Kamenický v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Wev Blovických hasičů
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech