Gorice

Další významy jsou uvedeny na stránce Gorice (rozcestník).
Možná hledáte: Nova Gorica – město ve Slovinsku.
Gorice
Gorizia
Gorice
Gorice
Poloha
Souřadnice45°56′ s. š., 13°37′ v. d.
StátItálieItálie Itálie
Autonomní regionFurlansko-Julské Benátsko
Územní spolek obcíCollio - Alto Isonzo
Gorice
Gorice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41 km²
Počet obyvatel35 349 (2013)
Hustota zalidnění862,2 obyv./km²
Správa
StarostaEttore Romoli
Oficiální webwww3.comune.gorizia.it
PSČ0481
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gorice (německy Görz, italsky Gorizia, slovinsky Gorica, furlansky Gurize) je město v Itálii v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.

Do roku 1918 byla metropolí rakouské korunní země Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška a zároveň statutárním městem. Po první světové válce město i  s korunní zemí získala Itálie. Roku 1947 bylo město na základě Pařížské mírové smlouvy rozděleno mezi Jugoslávii, která získala malou část na východě a začlenila ji do Slovinska (zde bylo vybudováno nové město Nova Gorica), a většinovou část v Itálii.

Historie

Gorické Brdy

První písemná zmínka o Gorici pochází z 28. dubna 1001, kdy císař Svaté říše římské Ota III. daroval zdejší hrad a osadu patriarchovi aquileiskému Janu II. a hraběti furlanskému. Ve 12.16. století bylo město politickým a správním centrem hrabství Görz. V roce 1500 vymřel gorický panovnický rod a hrabství se dostalo pod vládu Habsburků.

V letech 15081509 byla oblast okupována Benátskou republikou.

V období let 18091813 bylo město součástí Ilyrských provincií. V roce 1849 bylo hrabství zahrnuto do Rakouského přímoří, v roce 1861 pak došlo k reorganizaci a posílení role Gorice a Gradišky. Za první světové války dobyli Italové město v srpnu 1916, ale v listopadu 1917 bylo opět pod rakouskou kontrolou. V říjnu 1918 došlo k rozkolu, když Slovinci jednostranně vyhlásili nezávislý Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, zatímco místní obyvatelstvo trvalo na autonomii v rámci habsburského soustátí. V listopadu 1918 bylo město opět obsazeno italskými jednotkami. V roce 1920 se město i celé okolí stalo oficiálně součástí Itálie. Autonomní hrabství zaniklo v roce 1922 a v roce 1924 bylo připojeno k provincii Udine. V roce 1927 se Gorice stala správním centrem regionu Julské Benátsko. V období fašistického režimu byly rozpuštěny všechny slovinské organizace a užívání slovinského jazyka na veřejnosti bylo zakázáno. Slovinci zformovali odbojové hnutí TIGR, část z nich emigrovala do Jugoslávie či Argentiny.

V září 1943 bylo město osvobozeno slovinskými partyzány, ale brzy se dostalo pod kontrolu říšskoněmecké branné moci. V letech 1943 až 1945 bylo součástí Operačního prostoru Jadranské přímoří. Po osvobození od fašizmu jednotkami Jugoslávské národněosvobozenecké armády v květnu a červnu 1945 byla správa předána jednotkám USA a Velké Británie. V září 1947 bylo město opětovně připojeno k Itálii, přičemž některé okrajové části (Solkan, Pristava, Rožna Dolina, Kromberk, Šempeter pri Gorici a Vrtojba) byly připojeny k Jugoslávii. V roce 1948 byla zahájena výstavba jugoslávské Nové Gorice.

Současnost

Gorice je v současnosti multikulturní město, ve kterém převažují Italové mluvící italsky, furlansky a místními dialekty, dále Slovinci a 9 procent Rakušanů, mluvících německy. Město je zčásti průmyslové a má dobře rozvinutou nabídku turistických atrakcí.

Památky

  • Castello - hrad s historickým muzeem první světové války
  • Villa Coronini
  • Il duomo - dóm - románsko-gotická bazilika
  • Chiesa di Sant'Ignazio - Chrám sv. Ignáce - barokní jezuitská bazilika
  • Synagoga

Galerie

  • Hrad
    Hrad
  • Hradní bastion
    Hradní bastion
  • Hradní nádvoří
    Hradní nádvoří
  • Dóm
    Dóm
  • Kostel sv. Ignáce
    Kostel sv. Ignáce
  • Synagoga
    Synagoga
  • Villa Coronini
    Villa Coronini

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gorizia na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Obce v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko
obce v bývalé provinicii Terst
Duino-Aurisina • Monrupino • Muggia • San Dorligo della Valle • Sgonico • Terst
obce v bývalé provincii Pordenone
Andreis • Arba • Arzene • Aviano • Azzano Decimo • Barcis • Brugnera • Budoia • Caneva • Casarsa della Delizia • Castelnovo del Friuli • Cavasso Nuovo • Chions • Cimolais • Claut • Clauzetto • Cordenons • Cordovado • Erto e Casso • Fanna • Fiume Veneto • Fontanafredda • Frisanco • Maniago • Meduno • Montereale Valcellina • Morsano al Tagliamento • Pasiano di Pordenone • Pinzano al Tagliamento • Polcenigo • Porcia • Pordenone • Prata di Pordenone • Pravisdomini • Roveredo in Piano • Sacile • San Giorgio della Richinvelda • San Martino al Tagliamento • San Quirino • Sequals • Sesto al Reghena • San Vito al Tagliamento • Spilimbergo • Tramonti di Sopra • Tramonti di Sotto • Travesio • Vajont • Valvasone • Vito d'Asio • Vivaro • Zoppola
obce v bývalé provinicii Udine
Aiello del Friuli • Amaro • Ampezzo • Aquileia • Arta Terme • Artegna • Attimis • Bagnaria Arsa • Basiliano • Bertiolo • Bicinicco • Bordano • Buja • Buttrio • Camino al Tagliamento • Campoformido • Campolongo al Torre • Carlino • Cassacco • Castions di Strada • Cavazzo Carnico • Cercivento • Cervignano del Friuli • Chiopris-Viscone • Chiusaforte • Cividale del Friuli • Codroipo • Colloredo di Monte Albano • Comeglians • Corno di Rosazzo • Coseano • Dignano • Dogna • Drenchia • Enemonzo • Faedis • Fagagna • Fiumicello • Flaibano • Forgaria nel Friuli • Forni Avoltri • Forni di Sopra • Forni di Sotto • Gemona del Friuli • Gonars • Grimacco • Latisana • Lauco • Lestizza • Lignano Sabbiadoro • Ligosullo • Lusevera • Magnano in Riviera • Majano • Malborghetto Valbruna • Manzano • Marano Lagunare • Martignacco • Mereto di Tomba • Moggio Udinese • Moimacco • Montenars • Mortegliano • Moruzzo • Muzzana del Turgnano • Nimis • Osoppo • Ovaro • Pagnacco • Palazzolo dello Stella • Palmanova • Paluzza • Pasian di Prato • Paularo • Pavia di Udine • Pocenia • Pontebba • Porpetto • Povoletto • Pozzuolo del Friuli • Pradamano • Prato Carnico • Precenicco • Premariacco • Preone • Prepotto • Pulfero • Ragogna • Ravascletto • Raveo • Reana del Rojale • Remanzacco • Resia • Resiutta • Rigolato • Rive d'Arcano • Rivignano • Ronchis • Ruda • San Daniele del Friuli • San Giorgio di Nogaro • San Giovanni al Natisone • San Leonardo • San Pietro al Natisone • San Vito al Torre • San Vito di Fagagna • Santa Maria la Longa • Sauris • Savogna di Cividale • Sedegliano • Socchieve • Stregna • Sutrio • Taipana • Talmassons • Tapogliano • Tarcento • Tarvisio • Tavagnacco • Teor • Terzo d'Aquileia • Tolmezzo • Torreano • Torviscosa • Trasaghis • Treppo Carnico • Treppo Grande • Tricesimo • Trivignano Udinese • Udine • Varmo • Venzone • Verzegnis • Villa Santina • Villa Vicentina • Visco • Zuglio
obce v bývalé provinicii Gorizia
Capriva del Friuli • Cormons • Doberdò del Lago • Dolegna del Collio • Farra d'Isonzo • Fogliano Redipuglia • Gorice • Gradisca d'Isonzo • Grado • Mariano del Friuli • Medea • Monfalcone • Moraro • Mossa • Romans d'Isonzo • Ronchi dei Legionari • Sagrado • San Canzian d'Isonzo • San Floriano del Collio • San Lorenzo Isontino • San Pier d'Isonzo • Savogna d'Isonzo • Staranzano • Turriaco • Villesse
Autoritní data Editovat na Wikidatech