Guido Marini

Jeho Excelence
Guido Marini
tortonský biskup
Guido Marini během blahořečení 124 korejských mučedníků v Jižní Koreji dne 16. srpna 2014
Guido Marini během blahořečení 124 korejských mučedníků v Jižní Koreji dne 16. srpna 2014
Církevřímskokatolická
Diecézetortonská
Jmenování29. srpna 2021
Uveden do úřadu7. listopadu 2021
PředchůdceVittorio Francesco Viola
HesloEmitte Spiritum tuum
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení4. února 1989
světitel Giovanni Canestri
Biskupské svěcení17. října 2021
světitel papež František
1. spolusvětitel Vittorio Francesco Viola
2. spolusvětitel Marco Tasca
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • tajemník Giovanni Canestriho (1988–1995)
  • tajemník Dionigiho Tettamanziho (1995–2002)
  • tajemník Tarcisia Bertoneho (2002–2007)
  • mistr papežských ceremonií (2007–2021)
Osobní údaje
ZeměItálie
Datum narození31. ledna 1965 (59 let)
Místo narozeníJanov
Národnostitalská
Vyznánířímskokatolické
Povoláníbiskup
PodpisPodpis: Guido Marini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Marini (* 31. ledna 1965, Janov) je italský římskokatolický biskup, emeritní hlavní papežský ceremoniář pro liturgické oslavy mezi 1. říjnem 2007 a 29. srpnem 2021.

Životopis

Biskup Guido Marini během bohoslužby v Cremoně roku 2024

Guido Marini studoval po maturitě katolickou teologii v janovském semináři. 4. února 1989 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal doktorem církevního a kanonického práva na papežské lateránské univerzitě a v roce 2007 bakalářem komunikační psychologie na papežské salesiánské univerzitě.

V letech 1988 až 2003 působil jako osobní tajemník Giovanni Canestriho (do 1995), Dionigiho Tettamanziho (do 2002) a Tarcisia Bertoneho. V tomto období pracoval také jako ceremoniář a redaktor liturgických knih. V období 2003 až 2005 byl vedoucím odboru školství při arcibiskupské kurii. Pracoval také jako člen církevní rady a jako pedagog. V roce 2002 se stal kanovníkem katedrály San Lorenzo, a poté jejím děkanem (2003–2007).

1. října 2007 ho Benedikt XVI. jmenoval nástupcem Piera Mariniho na místě papežského ceremoniáře. Odborníky je velmi ctěn především proto, že prosadil, aby se do pontifikální papežské liturgie vrátily některé historické prvky, které u některých pokoncilních papežů pozbyly na významu.[1]

29. srpna 2021 jej jej papež František jmenoval sídelním biskupem diecéze Tortona.[2] Biskupské svěcení přijal ve vatikánské bazilice sv. Petra od papeže Františka. Intronizován byl 7. listopadu 2021.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guido Marini na německé Wikipedii.

  1. Guido Marini – Katopedia. www.katopedia.cz [online]. [cit. 2017-03-15]. Dostupné online. 
  2. Nomina del Vescovo di Tortona (Italia). https://press.vatican.va/content/salastampa/it/bollettino/pubblico/2021/08/29/0525/01135.html [online]. [cit. 2021-08-29]. (italsky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido Marini na Wikimedia Commons
  • Guido Marini na stránkách janovské diecéze[nedostupný zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech