Hadohlavec skvrnitý

Hadohlavec skvrnitý
Hadohlavec skvrnitý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	ostnoploutví (Perciformes)
Podřád	Channoidei
Čeleď	hadohlavcovití (Channidae)
Rod	hadohlavec (Channa)
Binomické jméno
Channa argus (Cantor, 1842)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hadohlavec skvrnitý (Channa argus) je dravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae). Pochází z východní Číny, Koreje a jihovýchodního Ruska, jeho areál zasahuje nejseverněji ze všech hadohlavců. Introdukován byl v Japonsku a USA, kde je považován za nebezpečný invazní druh. Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století se konaly částečně úspěšné pokusy s vysazením hadohlavců skvrnitých i na území Česka.^[2] V Číně, Vietnamu a Koreji je běžně lovenou konzumní rybou, má velmi dobré, tučnější, růźové maso, chutí podobné lososímu, avšak s drobnými svalovými kůstkami. V Česku se prodává maso hadohlavců dovážené z Vietnamu v prodejnách asijských potravin. Někteří autoři rozlišují dva poddruhy – Channa argus argus původem z Koreje a Číny^[3] a Channa argus warpachowskii (hadohlavec skvrnitý amurský) původem z Ruska.^[4][5]

Výskyt

Výskyt v Severní Americe

15. května 2002 chytil rybář v rybníku v Croftonu v Marylandu na udici asi 43–45 cm dlouhého hadohlavce. Rybář neobvyklou rybu vyfotografoval a vypustil zpět do rybníka. O měsíc později byla ryba podle fotografie určena jako hadohlavec skvrnitý.

Croftonský incident inspiroval nejméně dva horrorové filmy – Snakehead Terror (2004) a Frankenfish (2004).

Pokusy o aklimatizaci na českém území

Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století byli hadohlavci skvrnití z Ruska (poddruh Channa argus warpachowskii) experimentálně vysazováni v tehdejším Československu. Na jaře 1957 byli první tři jedinci vysazeni v rybníčku na potoce Vůznice poblíž obce Nižbor na Křivoklátsku. Rybník byl však během povodně vyplaven a hadohlavci zmizeli. Druhá skupina ryb, tentokráte 51 kusů, byla v letech 1960–1961 postupně vysazena do tří pokusných tůní v zátopovém území Labe poblíž Čelákovic. Během neobvykle kruté zimy v roce 1963 však došlo k úhynu všech ryb (včetně domácích druhů) ve dvou nádržích. Příčinou úhynu byl kromě třicetistupňových mrazů a několikaměsíční ledové pokrývky i rozklad vegetace a s ním související produkce sirovodíku a nedostatek kyslíku. Ve třetí nádrži hadohlavci přežili. Při ukončování pokusu se hadohlavci pokoušeli skrýt zahrabáním do dna nádrže. Pokus byl ukončen se závěrem, že hadohlavec skvrnitý může být v Československu aklimatizován, pokud bude mít zajištěn dostatek potravy.^[2]

V současnosti je hadohlavec skvrnitý v Česku považován za potenciální hrozbu. Nebezpečí představuje jako predátor původních druhů ryb a bezobratlých i jako potravní konkurent původních dravých druhů ryb. Další pokusy o introdukci do volných vod na českém území se proto nedoporučují. Uplatnění by však mohl nalézt v uzavřených a umělých akvakulturách, kde by bylo možné využít jeho rychlý růst a odolnost vůči nedostatku kyslíku ve vodě.

Chov v akváriu

Vyžaduje nádrž odpovídající velikosti. Vhodnější než akvárium je chov v zahradním rybníčku.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hadohlavec skvrnitý na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.