Italické jazyky
Italické jazyky je skupina mrtvých kentumových indoevropských jazyků, kterými se ve starověku mluvilo na Apeninském poloostrově. Nejznámějším italickým jazykem byla latina, kterou zřejmě hovořili Italikové a později Římané a z níž se později vyvinuly dnešní románské jazyky.
Dělení
- osko-umberské jazyky
- oskičtina
- umberské jazyky
- umberština
- volština
- ekvijština
- marsijština
- jihopicénština
- latinsko-faliské jazyky
- faliština
- latina
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu italické jazyky na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Indoevropská rodina jazyků | |
|---|---|
| indoíránské • řečtina • italické (románské) • keltské • germánské • arménština • balto-slovanské (baltské • slovanské) • albánština | |
| mrtvé jazyky | anatolské† • illyrské† • venétština† • liburnština† • messapština† • frygijština† • paionština† • thráčtina† • dáčtina† • antická makedonština† • ligurština† • tocharské† |
Portály: Jazyk
