Japonský pavilon

Japonský pavilon /zaniklý/
Japonský pavilon již neexistující porcelánky Karla Josefa Knolla, obr. z roku 1913
Účel stavby
přilákání zákazníků k prodejci porcelánu
Základní informace
Sloh	připomíná orientální architekturu
Architekt	neznámý
Výstavba	1885–1886 5. června 1886 – otevření
Zánik	1945 – rozkradeno 1953 – stržena zbylá dřevěná konstrukce
Materiály	fajáns, parian a tvrdý porcelán dřevo (konstrukce)
Stavebník	Karel Josef Knoll
Další majitelé	Adolf, Karel a Ludvík (synové)
Poloha
Adresa	městská část Rybáře, Karlovy Vary, Česko Česko
Ulice	na koupališti Rolava
Souřadnice	50°14′11,91″ s. š., 12°50′48,6″ v. d.
Japonský pavilon, Rybáře Japonský pavilon, Rybáře, Česko
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Již zaniklý Japonský pavilon bývalé porcelánky Karla Knolla stával nedaleko továrny na ostrůvku dnešního koupaliště na Rolavě v někdejší obci Rybáře, dnes městské části Karlových Varů. Postaven byl v letech 1885–1886 za účelem přilákání lázeňských hostů, potenciálních zákazníků a kupců porcelánu.

Historie

V roce 1842 zakoupil karlovarský obchodník Karel Knoll před soutokem Rolavy s Ohří v Rybářích pozemky a dílnu na výrobu kameninových rour a zřídil plavírnu kaolinu pro porcelánky v Karlových Varech a okolí. V podnikání se mu dařilo a postupem času na tomto místě již stála jeho vlastní prosperující továrna na porcelán. Vyráběly se zde lázeňské pohárky, figurální porcelán a servisy pro hotely v Karlových Varech.^[1][2]

Japonský pavilon byl postaven v rozmezí let 1885–1886 jako atraktivní místo pro zákazníky a kupce výrobků porcelánky. K otevření došlo 5. června 1886. Z centra lázní od Skalního pramene existovalo autobusové spojení, které sem zájemce během několika minut za 30 krejcarů dopravilo.^[3][4][5]

Pavilon byl ve své době natolik jedinečný, že byl v roce 1900 rozebrán a zapůjčen na světovou výstavu v Paříži.^[5]

V roce 1905 byla v areálu továrny postavena další budova – vzorkovna porcelánky, kde si zájemci mohli nabízené produkty zakoupit.

Od roku 1938 a v následných válečných letech již nebyl pavilon udržován. Atraktivní části a materiály stavby postupem času zmizely a zbylá shnilá dřevěná konstrukce byla v roce 1953 stržena.^[3][4]

Popis

Pavilon svým vzhledem připomínal orientální architekturu a v okolí působil jedinečně. O estetický účinek se zasloužily i tři druhy použitého materiálu – fajánse, parianu (nažloutlý neglazovaný porcelán) a tvrdého porcelánu. Dekoraci ve fajánsu provedli výtvarníci Hermann Zimmermann a Wilhelm Jessl podle návrhů Adolfa Miessnera^[5]. Stavba měla čtvercový půdorys se dvěma vystouplými rohy a zdobily ji tři věže. Střechy věží byly pokryty porcelánovými deskami zdobenými japonskými vzory, např. různými typy orientálních draků. Parianové stěny obsahovaly čtyři malé a osm velkých maleb, které podle japonských tradic zobrazovaly v nadživotní velikosti různé ptactvo s japonskou krajinou v pozadí.^[3]

Vnitřní prostor pavilonu sloužil jako kavárna/čajovna a místo k odpočinku po nákupech porcelánu. Atmosféru vytvářela i vůně orientálních čajů a též ženy oblečené do japonských kimon. Stavba byla umístěna na ostrůvku, obklopena rybníkem, tehdy zvaném Mlýnský, s lekníny, labutěmi a kachnami; dala se vypůjčit lodička a dokonce se mohlo na rybníku i rybařit. Ostrůvek byl spojen s pevninou 42metrovým můstkem.^[3][5]

Odkazy

Reference

Literatura

• BEŠŤÁKOVÁ, Kamila; GARGULA, Milan. Carlsbad Karlovy Vary ... místa známá i neznámá. 1. vyd. Karlovy Vary: Agentura Boom, 2005. 117 s. Kapitola Japonský pavilon na ostrůvku rybníka v Rybářích, s. 84–85. 

• FIKAR, Jaroslav. Karlovarské proměny. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2019. 166 s. ISBN 978-80-270-7233-0. Kapitola Japonský pavilon, s. 94–95. 

Související články

• Vzorkovna porcelánky Karla Knolla

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Japonský pavilon na Wikimedia Commons
• Historie továrny na porcelán na Rolavě – článek na stránkách KV CITY CENTRUM, s.r.o., autor Milan Augustin [cit. 2020-09-17]