Junkers Ju 287

Junkers Ju 287
Ju 287 V1
Ju 287 V1
Určeníprototyp bombardéru
VýrobceJunkers
ŠéfkonstruktérPhilipp von Doepp
První let8. srpna 1944
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů2
VariantyOKB-1 EF 131
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junkers Ju 287 bylo německé dvoumístné experimentální letadlo vyvíjené během druhé světové války. Pohon zajišťovaly čtyři proudové motory Junkers Jumo 004. Vyznačovalo se revolučními rysy – křídlem s negativní šípovitostí a dvěma motory umístěnými pod každou polovinou křídla a dvěma na bocích přídě trupu. Nedokončený prototyp Ju 287 V2 byl po skončení války zajištěn Rudou armádou a jeho design měl po skončení druhé světové války vliv na vývoj letadel v SSSR.

Vznik

Ju 287 byl projekt bombardéru, který by byl rychlejší než kterákoli spojenecká stíhačka. Dopředu ubíhající křídla byla nápad hlavního designéra projektu, Dr. Hanse Wockeho a měla zajistit dosažení velké výšky při nižších rychlostech, protože spolehlivost tehdejších proudových motorů byla nízká a letadla byla při vzletu a přistávání zranitelná. Ministerstvo letectví pověřilo firmu Junkers vývojem takového stroje již v roce 1943.

První prototyp byl postaven z trupu stroje Heinkel He 177A, ocasní plochy byly převzaty z letounu Junkers Ju 388, hlavní pevný podvozek z Junkersu Ju 352 a přední kola byla odebrána z havarovaného B-24 Liberator[1]. Dva motory se nacházely pod křídlem a další dva na boku trupu v jeho přední části.

Vývoj

Raketový motor Walter HWK 109-501 vystavený v Muzeum polského letectví v Krakově

Testy zahájil 16. srpna 1944 Flugkapitän Siegfried Holzbauer na letišti Brandis u Lipska kde se ukázalo, že Ju 287 V1 (RS+RA) se skvěle ovládá, ale objevily se také problémy s křídlem. Pro usnadnění vzletu se používaly dva pomocné raketové motory Walter HWK-501 s tahem po 11,8 kN, odhazované po dohoření na padáku. Byly zavěšovány pod křídlovými motorovými gondolami. Pro zkrácení dojezdu se používal stuhový brzdicí padák na zádi trupu. Testy také ukázaly, že by se mohlo těžit z umístění několika motorů pod křídlo a proto se u dalších prototypů plánovalo sloučení několika pohonných jednotek Heinkel HeS 011. Protože při vývoji těchto motorů nastaly problémy, bylo rozhodnuto o instalaci motorů BMW 003A-1.

Prototypy Ju 287 V2 a Ju 287 V3 měly mít šest takových motorů (tři pod každou polovinou křídla), pozdější prototypy měli mít pod každým křídlem dva a dva při trupu, podobně jako u prvního prototypu. Stavěný letoun V2 měl již trup převzat ze stroje Junkers Ju 388 a zatahovací podvozek. Třetí prototyp měl být výzbrojen dálkově ovládaným dvojkulometem MG 131 ráže 13 mm a sloužit jako podklad pro sériovou výrobu.

V roce 1945 byl Ju 287 V1 přemístěn do Erprobungsstelle Rechlin, kde však byl brzy nato při náletu spojeneckých bombardérů těžce poškozen. V závěru války byl ukořistěn Američany.[2]

Ještě před dokončením prototypů V2 a V3 byla továrna Junkers u Lipska, kde se pokračovalo ve stavbě, obsazená Sověty a spolu se všemi letadly bylo odvezeno do SSSR. Tam byl druhý prototyp dokončen v závodech v Podberezje a poprvé vzlétl s Flugkapitänem Dülgenem 23. května 1947, ale v té době již vývoj Ju 287 předstihl. Podstatně zvětšená verze tohoto stroje, OKB-1 EF 140, byla testována v roce 1949, ale od projektu bylo upuštěno.

Specifikace (Ju 287 V1)

Údaje podle[3]

Junkers Ju 287 V2
Ju 287 V1

Technické údaje

  • Osádka:
  • Délka: 18,28 m
  • Rozpětí: 20,10 m
  • Výška: 4,70 m
  • Nosná plocha: 58,30 m²
  • Prázdná hmotnost: 12 510 kg
  • Vzletová hmotnost: 20,000 kg
  • Pohonná jednotka: 4 × proudový motor Junkers Jumo 004B-1, každý o tahu 8,825 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 558 km/h
  • Maximální dosažená rychlost při střemhlavém letu: 650 km/h
  • Cestovní rychlost: 511 km/h
  • Minimální rychlost: 190 km/h
  • Dolet: 1500 km
  • Dostup: 9 400 m
  • Stoupavost: 580 m/min

Odkazy

Reference

  1. GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 198. 
  2. MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 2. Hostomice: Intermodel, 1997. 262 s. ISBN 80-901976-3-9. 
  3. NĚMEČEK, Václav. Junkers Ju 287. Letectví a kosmonautika. Březen 1982, roč. LVIII., čís. 5, s. 191. 

Externí odkazy

Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187 • Ju 287 • Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4806043-4
  • LCCN: sh85071055
  • NLI: 987007536260105171