Košařiska

Košařiska
Košařiska - Milíř
Košařiska - Milíř
Znak obce KošařiskaVlajka obce Košařiska
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°35′24″ s. š., 18°41′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel354 (2024)[1]
Rozloha17,18 km²[2]
Katastrální územíKošařiska
Nadmořská výška458 m n. m.
PSČ739 81
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKošařiska 88
739 81 Milíkov u Jablunkova
[email protected]
StarostaJanuš Klimek
Oficiální web: www.kosariska.cz
Košařiska
Košařiska
Další údaje
Kód obce507458
Kód části obce70700
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Košařiska (v místním nářečí a polsky Koszarzyska německy Kosarzisk) leží na potoce Kopytnáokrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde 354[1] obyvatel. Značnou část obyvatel (téměř 40 %) tvoří polská menšina.

Ve vzdálenosti 9 km severně leží město Třinec, 17 km severně město Český Těšín, 23 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 26 km západně město Frýdek-Místek.

Název

Název vesnice je množné číslo obecného košařisko - "místo, kde stojí košáry". Košár bylo označení pro lehký plot pro ovce složený z přenosných, z proutí pletených dílů; pravděpodobně jde o slovo jihoslovanského původu.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1643. Osadníci z této vesnice byli poprvé zmiňováni v urbáři z roku 1657. Ve vzpomínkách katolických kněží z Jablůnkova a Vendryně z roku 1663, kteří se pokusili připojit k vesnici farnost, se Košařiska  nazývají „nový dvůr“. Nakonec se katolíci z Košařisk připojili k farnosti jablunkovské a evangelici k farnosti v Bystřici. V roce 1828 byla ve vesnici zřízena veřejná škola. Ondřej Kotas byl prvním učitelem. V roce 1841 ho následoval Pavel Chudoba. Dalšími učiteli byli Jiří Pomykasz (1846-1850), Jan Macura (do roku 1852), Adam Henczołka (1852-1853) a Jan Marosz (1853-1888).[5]

V roce 1837 se živilo zemědělstvím  44% obyvatel Košařisk  a ostatní žili výhradně z chovu skotu. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měla Koszarzyska 471 obyvatel, z toho 466 (98,9%) polsky, 4 (0,8%) německy a 1 (0,2%) česky mluvicích,  61 (13%) byli katolíci a 410 (87%) byli protestanti.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koszarzyska (Czechy) na polské Wikipedii.

Starostové obce

  • Jiří Rusz
  • Jana Kohutová
  • Ing. František Kufa (2010–2014)
  • Vítězslav Dyrčík (od 2014)
  • Janusz Klimek (od 2018)

Doprava

Obec se nachází poměrně mimo frekventovanější dopravní tahy v ústraní hor. Jedinou větší cestou která do obce přichází je ta od obce Milíkov, která následně pokračuje pod vrch Kozubová, kde její zpevněná část končí. Celá zástavba obce je situována právě okolo této cesty. Okolím obce pod vrcholy hor však prochází několik desítek lesních cest, využívaných zejména lesníky.

Autobusová doprava je v obci zajišťována dopravcem Z-Group bus a.s. ve dvou linkách vedoucích z Jablunkova a Třince. Obyvatelům jsou k dispozici celkem tři zastávky (Host.Samiec, Vodárna, Milíř). Železniční dopravu obec nemá, nejbližší železniční zastávka je v Bocanovicích, či v Návsí.

Katastrem obce je vedeno několik značených tras, čemuž napomáhá poloha obce mezi významnými beskydskými vrcholy Ostrý a Kozubová. Turisticky jsou Košařiska lákající též díky cyklostezkám. Vyznačena je zde taktéž Naučná stezka Po stopách salašnictví dlouhá 6,1 km. s devíti zastaveními.

Galerie

  • Česká a polská škola
    Česká a polská škola
  • Dům PZKO
    Dům PZKO
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Hřbitov
    Hřbitov
  • Věková struktura obce k roku 2011
    Věková struktura obce k roku 2011

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 430.
  5. KUBOK, Beata. Kościół ewangelicki augsburskiego wyznania na Śląsku Cieszyńskim na przełomie XIX i XX wieku a poszukiwanie tożsamości językowo-narodowej. Sprawy Narodowościowe. 2019-12-23, čís. 51. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. ISSN 2392-2427. DOI 10.11649/sn.1897. 
  6. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Frýdek-Místek
Baška • Bílá • Bocanovice • Brušperk • Bruzovice • Bukovec • Bystřice • Čeladná • Dobrá • Dobratice • Dolní Domaslavice • Dolní Lomná • Dolní Tošanovice • Fryčovice • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Hnojník • Horní Domaslavice • Horní Lomná • Horní Tošanovice • Hrádek • Hrčava • Hukvaldy • Jablunkov • Janovice • Kaňovice • Komorní Lhotka • Košařiska • Kozlovice • Krásná • Krmelín • Kunčice pod Ondřejníkem • Lhotka • Lučina • Malenovice • Metylovice • Milíkov • Morávka • Mosty u Jablunkova • Návsí • Nižní Lhoty • Nošovice • Nýdek • Ostravice • Palkovice • Paskov • Pazderna • Písečná • Písek • Pražmo • Pržno • Pstruží • Raškovice • Ropice • Řeka • Řepiště • Sedliště • Smilovice • Soběšovice • Staré Hamry • Staré Město • Staříč • Střítež • Sviadnov • Třanovice • Třinec • Vělopolí • Vendryně • Vojkovice • Vyšní Lhoty • Žabeň • Žermanice
legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)

Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)
Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)

Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)
Autoritní data Editovat na Wikidatech