Kostel svatého Petra (Vídeň)

Kostel svatého Petra
Místo
Stát	Rakousko Rakousko
Souřadnice	48°12′34″ s. š., 16°22′12″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Zasvěcení	svatý Petr
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní architektura
Výstavba	1701
Specifikace
Délka	50 m
Šířka	20 m
Další informace
Adresa	Petersplatz, Vnitřní město, Rakousko Rakousko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	50534
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra (německy Peterskirche) je barokní římskokatolický farní kostel ve Vídni v Rakousku, stojící na náměstí Petersplatz v historickém jádru Vídně, západně od Svatoštěpánského dómu a severně od morového sloupu. Z třídy Graben vede k jeho průčelí ulice Jungferngasse. V roce 1970 vídeňský arcibiskup Franz König předal kostel prelatuře Opus Dei.

Historie

• Nejstarší budova (z níž zůstaly pouze archeologické nálezy) stála na místě antické budovy kasáren římského tábora Vindobona ^[1] a dvě desítky metrů od katakomb prvních křesťanů, do nichž se vcházelo v místech pod západním vchodem románského průčelí [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Svatoštěpánského dómu]. Chrám byl založen v raného středověku, pravděpodobně v 6.-10. století jako jeden z nejstarších kostelů ve Vídni.
• První stavbu nahradil románský kostel s hlavní lodí a dvěma loděmi, podle legendy založený císařem Karlem Velikým při jeho válečném tažení roku 791. První písemná zmínka o kostele pochází z nájemní smlouvy z Mautern z roku 1137,^[2] podle které byly vídeňské kostely (v množném čísle) podřízeny faře u svatého Štěpána. Ke konci 12. století byla správa kostela podřízena Schottenstiftu (klášteru skotských benediktinů ve Vídni).

Středověký kostel měl tři oltáře, s apsidou na jihu místo většinopvé východní orientace. Tato neobvyklá vlastnost vyvolala diskuse odborníků o původním účelu budovy, například světské budovy. Byl obklopen obchody a nedaleké sídlo měla městská garda, předchůdce policie. Starý kostel vyhořel v roce 1661 a byl poté opraven jen provizorně.

• Barokní kostel: jeho stavbu iniciovalo náboženské bratrstvo Nejsvětější Trojice, v němž byli sdruženi nejbohatší vídeňstí měšťané a jehož členem byl i císař Leopold I., který jakmile v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána, uprchl do Pasova. Po návratu slíbil, že kostel dá opravit .

Kolem roku 1701 byly plány kupolového kostela, jež vytvořili Francesco Martinelli, Franz Jänggl a Christian Oettl, realizovány pod vedením Gabriela Montaniho. Roku 1703 ho nahradil a plány pozměnil Johann Lukas von Hildebrandt. ^[3] Návrh byl inspirován Vatikánskou bazilikou v Římě. 25. října 1708 byla stavba vysvěcena. V letech 1708-1715 pokračovaly vnitřní výzdoba a zařízení, 1713-1717 byla vymalována štukaturami vyzdobena kupole, v letech 1730-1733 ukončena výzdoba chóru. Roku 1733 kardinál Kollonitsch vysvětil celý kostel. Byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně a jedinou ve stylu radikálního baroka. Vzhledem k omezení prostoru okolní zástavbou byl postaven na oválném půdorysu s předsunutým presbytářem a sakristií na západní straně a s diagonálně pootočeným dvojvěžím po stranách západní vstupní haly a empory. Interiér lodi má po obvodu 6 výklenkových kaplí a jako protějšek kazatelny slouží sochařsky pojatý a vysunutý oltář Smrti svatého Jana Nepomuckého.

• Matthias Steinl byl zodpovědný za vedení vnitřní výzdoby.
• Fresky původně maloval italský jezuitský malíř Andrea Pozzo, jehož výzdoba byla po jeho smrti odstraněna. V roce 1713 Johann Michael Rottmayr zahájil zcela novou výmalbu. Freska v kupoli představuje korunovaci Panny Marie. Na triumfálním oblouku je plastický erb císaře Leopolda I. Ve cviklech pod kupolí jsou vyobrazeni čtyři evangelisté a čtyři Církevní otcové Západu, které vymaloval vídeňský malíř Johann Georg Schmidt, jehož dílem je také oltářní obraz archanděla Michaela v boji s ďáblem v jižní boční kapli sv. archanděla Michaela. Na tabernáklu téhož oltáře je poutní obraz Panny Marie Dobré rady z Genezzana.

• Architekuru hlavního oltáře navrhl Antonio Galli Bibiena a jeho boloňská dílna; vyniká sochařská výzdoba se skupinou Nejsvětější Trojice v nástavci. Martino Altomonte namaloval oltářní obraz Uzdravení chromého svatým Petrem a svatým Janem v Jeruzalémě.
• Oltářní obraz v první severní kapli Svaté rodiny (za kazatelnou) namaloval [Martino Altomonte]]. Menší obraz na oltářní menze zobrazuje zakladatele Opus Dei, svatého Josémaríu Escrivá. Malý obraz Neposkvrněného početí Panny Marie v nástavci hlavního oltáře je dílem Leopolda Kupelwiesera z 2. poloviny 19. století.
• V oltářních menzách dvou oltářů v kaplích Svaté rodiny a archanděla Michala jsou vsazeny prosklené rakve s korpusy mučedníků, přenesených z římských katakomb.
• Kazatelna je vyzdobena dřevořezbami Matyáše Steinla (1726), na stříšce je plastické sousoší Nejsvětější Trojice.
• Oltář Smrti svatého Jana Nepomuckého na jižní straně naproti kazatelně vyniká sochařskou skupinou svržení svatého Jana z Karlova mostu, dřevořezby vytvořil Lorenzo Mattielli, jsou zdůrazněny zlatým štafírování, pod nimi v predele oltáře je vsazen obraz sv. Jana Nepomuckého plovoucího ve Vltavě. Na vrcholu oltáře je socha Matky Boží.
• Oltář svatého Šebestiána
• Oltář zasvecený svatému Františku Saleskému patří mezi méně obvyklá patrocinia.

Kostel prošel v letech 1998–2004 rekonstrukcí, která vrátila většině obrazů jejich původní bohatý kolorit a jas.

Okolí

V rohovém domě naproti kostelu bydlel v letech 1870–1873 jako student, v rodině svého přítele, budoucí československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, což připomíná pamětní deska.^[4]

Galerie

• 
  Interiér Peterskirche
• 
  Kupole
• 
  Detail fresek kupole
• 
  Korunovace Panny Marie
• 
  Srdce Marie v kapli sv. Antonína
• 
  Barokní kazatelna
• 
  Varhany
• 
  Půdorys

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peterskirche, Vienna na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Petra na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Dějiny Vídně na portálu města Vídně

Sakrální stavby 1. vídeňského obvodu Vnitřní Město
Evangelická církev augsburského vyznání	Luterský městský kostel
Pravoslavná církev	Kostel Svaté Trojice • Kostel sv. Jiří
Reformovaná církev (Evangelická církev helvétského vyznání)	Reformovaný městský kostel
Řeckokatolická církev	Kostel sv. Barbory
Římskokatolická církev	Kaple sv. Ondřeje • Kostel sv. Anny • Kostel sv. Augustina • Kostel řádu německých rytířů • Dominikánský kostel (St. Maria Rotunda) • Františkánský kostel sv. Jeronýma • Kaple v Hofburgu • Jezuitský kostel • Kaple sv. Josefa v Hofburgu (komorní kaple) • Kapucínský kostel Panny Marie Andělské • Kostel am Hof • Kaple v Zemském domě (Landhauskapelle) • Maltézský kostel sv. Jana Křtitele • Kostel sv. Michaela (farní) • Minoritský kostel (italský národní kostel Panny Marie Sněžné) • Kostel Maria am Gestade (kostel Panny Marie na nábřeží) • Kostel sv. Petra • Kostel sv. Ruprechta • Skotský kostel (Schottenkirche) • Kostel sv. Voršily • Kaple sv. Stanislava • Katedrála svatého Štěpána • Kaple sv. Virgila
Starokatolická církev	Kostel sv. Salvátora
Synagoga	Městský templ