Kryštof II. Dánský

Kryštof II. Dánský
Narození	29. září 1276
Úmrtí	2. srpna 1332 (ve věku 55 let) Sorø
Místo pohřbení	Klášter Sorø
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	Eufemie Pomořanská[1]
Děti	Erik Dánský[2] Ota Lollandsko-Estonský Valdemar IV. Dánský Markéta Dánská[2] Anežka Dánská[2] Hedvika Dánská[2]
Rodiče	Erik V. Dánský a Anežka Braniborská
Rod	Estridsenové
Příbuzní	Markéta Dánská, Richenza Dánská, Erik VI. Dánský a Jan III. Holštýnský (sourozenci) Niels Eriksen Løvenbalk (vnuk)
Funkce	dánský král (1320–1326) dánský král (1329–1332)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof II. Dánský (29. září 1276 – 2. srpna 1332) byl dánský král v letech 1320–1326 a 1329–1332. Je považován za jednoho z nejhorších panovníků v historii této země.

Biografie

Původ a mládí

Kryštof II. se narodil jako syn dánského krále Erika Klippinga a jeho manželky Anežky Braniborské (zm. 1304), dcery braniborského markraběte Jana I. (jejím druhým nanželem se po smrti Erika Klippinga stal Gerhard II. Šlesvicko-Holštýnský). Jeho starším bratrem byl Erik Menved.

Již v roce 1315 musel Kryštof prchnout ze země, neboť vyšly najevo jeho snahy o získání trůnu. Přesto po smrti svého staršího bratra, krále Erika Menveda (13. listopadu 1319), který ještě na smrtelné loži varoval před tím, aby mu byla předána vláda, se v roce 1320 stal – jako jediný právoplatný následník – panovníkem zadlužené a vnitřními rozpory zmítané země. Aby toho dosáhl, musel podepsat závazek, kterým většinu reálné vlády předal do rukou bohaté šlechty a biskupů, a zavázal se splatit dluhy vzniklé za Erika Menveda.

Svými značnými aktivitami v severním Německu si Kryštof zajistil silný politický vliv. Získání pozice leníka bylo však tak nákladné, že král musel (nelegálně) stanovit v zemi nové daně. Vedlo to ke vzpouře a povstání v Jutsku a na ostrově Fyn. V té situaci roku 1326 se musel Kryštof opět zachránit útěkem z Dánska. Přes obrovskou půjčku a ozbrojený pokus se navrátit král odpor nepřekonal a musel se vrátit do Německa; jeho vláda byla přerušena na tři roky. Na trůn dočasně nastoupil jedenáctiletý Valdemar III.

V roce 1329 využiv neshod mezi jinými uchazeči o vládu se Kryštof vrátil na trůn. Byl však králem pouze podle jména, reálnou vládu nikdy nezískal – ta zůstala v rukou věřitelů (především holštýnských hrabat Gerharda a Johanna) – a nezbavil se ani svého obrovského dluhu.

Po Kryštofově smrti 2. srpna 1332 započalo v Dánsku 8 let trvající bezvládí (interregnum), v historické literatuře zvané dobou Gerharda a Johanna.

Manželství a potomci

Před rokem 1307 se oženil s Eufemií Pomořanskou, dcerou pomořanského knížete Bohuslava IV. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, jen tři se však dožili dospělosti:

• Markéta (ca 1308–1340), ∞ 1324 braniborský markrabě Ludvík V. Bavorský
• Erik (ca 1310–1332),
• Otto (* 1312),
• Anežka (zemřela jako dítě),
• Hedvika (zemřela jako dítě),
• Valdemar Atterdag, pozdější dánský král Valdemar IV.

Král Kryštof II. zemřel 2. srpna 1332. Byl pochován po boku své manželky v klášterním kostele cisterciáckého kláštera v Sorø, kde se zachoval jejich náhrobek.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštof II. Dánský na Wikimedia Commons
• Rodokmen
• Biografie

Předchůdce: Erik Menved

Dánský král 1320–1326

Nástupce: Valdemar III. Dánský

Předchůdce: Valdemar III. Dánský

Norský král 1329–1332

Nástupce: Valdemar Atterdag (po 8 letech bezvládí)