Mechanoreceptor

Také ucho patří mezi mechanoreceptory

Mechanoreceptor (dotykový či taktilní receptor) je smyslový receptor, který zaznamenává změny tlaku (dotyk), bolest, napětí a natažení. Mechanoreceptory obecně patří mezi jednodušší smyslové receptory,[1] vznikly z epiteliálních buněk pokožky. Někdy plní funkci mechanoreceptorů samotné nediferencované buňky pokožky (zespodu inervované nervovými zakončeními) – tuto funkci plní dosud i pokožka obratlovců. Mnohdy se však navíc vyvíjí i složitější tělíska specializovaných buněk.

Existuje mnoho druhů mechanoreceptorů. V kůži vnímají dotyk a tlak různá čidla, jako jsou Vater-Paciniho, Meissnerova, Merkelova, Krauseho a Ruffiniho tělíska.[2][3] Receptory vnímající polohu těla se nazývají statocysty nebo georeceptory (u obratlovců je to blanitý labyrint vnitřního ucha). S nimi souvisí i např. postranní čára vyvinutá u vodních obratlovců včetně larev obojživelníků. Nicméně dále se k mechanoreceptorům řadí i sluchové ústrojí (vnímá změny tlaku vyvolané zvukovými vlnami), což u savců představuje blanitý hlemýžď (respektive Cortiho orgán nacházející se uvnitř). Jinými sluchovými orgány jsou tympanální orgány rovnokřídlých.[1] Napětí a natažení vnímají svalová vřeténka a šlachová tělíska, tedy vlastně proprioreceptory.

Reference

  1. ↑ a b ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Smysly [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ SHIMIZU, Hiroshi. Shimizu's Textbook of Dermatology. [s.l.]: Hokkaido University Press, 2007. 
  3. ↑ Histologie pro bakalářské studium [online]. 3LF UK. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu mechanoreceptor na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Smyslová soustava / smysly a receptory
základní smyslové orgány
hmat
  • teplota (v pokožce i vnitřních orgánech, teplo i chlad)
  • mechanorecepce (dotyk, tlak/tah, kmitání–postranní čára)
    		•
    receptory a vjemy
    bolest (nociceptor) • poloha a rovnováha (propriocepce) (Vestibulární systém–rotační akcelerometr, kloub, šlacha–Golgiho šlachové tělísko, sval–svalové vřeténko) • světločivnost (fotoreceptor - hlemýžď zatahovací bez ostření, loreální jamky hadů pro IR, včela a ptáci UV, strašek 12 polarizovaných barev) • chemorecepce (tykadlo, čich, Jacobsonův orgán, chuť) • sluch (savci, sova pálená má každé ucho jinak vysoko, plazi mají blanky, jedno vnitřní ucho ryb) • magnetorecepce (tažní ptáci v oku, hmyz v mozku) • elektrorecepce (Lorenziniho ampule)