Menorca

Menorca
LokalizaceStředozemní moře
SouostrovíBaleáry
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
• Autonomní společenstvíBaleáry
• ProvincieBaleáry
Topografie
Rozloha668 km²
Zeměpisné souřadnice39°58′ s. š., 4°5′ v. d.
Délka50 km
Šířka16 km
Nejvyšší vrcholMonte Toro (358 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel91 170 (2017)
Hustota zalidnění136,5 obyv./km²
Největší sídloMaó-Mahón
Používané jazykykatalánština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menorca je španělský ostrov v západním Středomoří, po Mallorce druhý největší ostrov souostroví Baleáry a 12. největší ve Středozemním moři. Je asi 50 km dlouhý a asi 16 km široký. Má rozlohu 668 km². V roce 2017 zde žilo přes 91 000 obyvatel. Hlavním městem je Maó-Mahón.

Geografie

Menorca, ostrov o rozloze 688 km², se nachází v samém srdci západního Středomoří, téměř ve stejné vzdálenosti od africké, italské a iberské půdy a je nejsevernější z Baleárských ostrovů. Je tu zastoupena většina ekosystémů typických pro tento region, s výjimkou řek a hor. Žije tu mnoho endemických druhů.

Klima na Menorce je typicky středomořské, s průměrnými ročními teplotami 16,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm; prší především na podzim a deště mají přívalový charakter.

Název

Název ostrova pochází z latinského výrazu Insula minor (Menší ostrov), který se používal pro odlišení od sousední Mallorky (Insula maior, tedy Větší ostrov).[1]

Historie

Během doby bronzové a doby železné na ostrovech Menorca a Mallorca existovala Talajotická kultura, po které zde zůstaly kamenné megality.

Ve starověku ostrov patřil nejprve Kartágu a potom Římu. V 5. století byl dobyt Vandaly a na konci 8. století Araby. Od 13. století byl pod vládou Aragonie, jež se později stala částí Španělska. V roce 1708 byl osazen Brity, kteří ho udrželi 70 let, s výjimkou let 17561763, kdy byl obsazen Francií. V roce 1782 byl obsazen Španělskem a v roce 1798 opět Brity. Od roku 1803 je součástí Španělska.

Za španělské občanské války zůstala jako jediný ostrov Baleár věrná republikánům, kteří se z ní následně pokusili vést kampaň za dobytí celého souostroví. V srpnu 1936 zahájili z Menorcy ofenzívu: vylodili se Mallorce a dočasně dobyli Ibizu, nicméně navzdory výrazné početní převaze v lidech utrpěli zdrcující porážku od spojených frankisticko-italských sil, které měly drtivou převahu na moři a postupně díky italskému letectvu anihilovaly republikánské letectvo v oblasti a ovládly i vzduch. Poté zůstávala Menorca v izolaci jako jediný republikánský ostrov Baleár – frankisté o ni s výjimkou občasného bombardování nejevili zájem až do února 1939, kdy ji bez boje obsadili (čemuž podobně jako v Madridu předcházely krvavé boje uvnitř republikánské posádky o to, zda bude o ostrov bojovat, či zda kapituluje).

Obce na Menorce

Název obce Rozloha (km²)
Alaior 109,76
Ciutadella 186,03
Es Castell 11,61
Es Mercadal 136,93
Es Migjorn Gran 32,41
Ferreries 66,00
Maó 117,05
Sant Lluís 34,62
Celkem 694,41

Ekonomika

Na rozdíl od ostatních ostrovů souostroví, cestovní ruch na Menorce se začal vyvíjet později, protože místní ekonomika byla v té době tak rozvinutá (obuv, zemědělství), že mohla udržet ostrov bez cestovního ruchu. To má za následek, že pláže a krajina jsou velmi dobře zachovalé. V současné době je ostrov cílem turistů hlavně ze západní Evropy.

Hospodářství ostrova se orientuje na chov zvířat a výrobu sýrů s označením původu „Maó / Menorca“, kožedělný a další drobný průmysl. Tvoří druhý pilíř ekonomiky, což je mnohem výraznější než na jiných ostrovech.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Minorka na polské Wikipedii a Menorca na katalánské Wikipedii.

  1. Menorca: klenot mezi Baleárskými ostrovy. Cestování iDNES, 20. srpna 2007

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Menorca na Wikimedia Commons
  • Menorca Facebook Page
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech