Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen. V jazycích, které rozlišují rody, se přídavné jméno zpravidla shoduje s rodem podstatného jména, které rozvíjí. Ve větě mají nejčastěji funkci přívlastku shodného nebo doplňku.

Stupňování přídavných jmen

Podrobnější informace naleznete v článku Stupňování.

Přídavná jména lze stupňovat ve třech stupních:

  1. stupeň – pozitiv – základní stupeň (Pavel je vysoký.)
  2. stupeň – komparativ – porovnává dva subjekty (Pavel je vyšší než Petr.)
  3. stupeň – superlativ – vymezuje jeden subjekt z celku (Pavel je nejvyšší ze třídy).

Většina přídavných jmen se stupňuje pravidelně, některá (zpravidla ta nejběžněji užívaná) nepravidelně.

Nepravidelné stupňování přídavného jména dobrý v některých jazycích

  • Čeština: dobrý – lepší – nejlepší
  • Angličtina: good – better – the best
  • Němčina: gut – besser – der, die, das beste
  • Latina: bonus – melior – optimus
  • Španělština: bueno – mejor – el mejor

Přídavná jména v češtině

Podrobnější informace naleznete v článku Česká přídavná jména.

Přídavná jména v češtině se dělí na tvrdá (skloňují se podle vzoru mladý), měkká (jarní) a přivlastňovací (otcův, matčin). U některých tvrdých přídavných jmen lze tvořit i krátké (jmenné) tvary: hladový – hladov, šťastný – šťasten, které se však užívají jen v 1. a výjimečně 4. pádě.

Některá přídavná jména jsou utvořena ze sloves (běžet – běžící), z přídavných jmen se mohou tvořit příslovce (chytrý – chytře) nebo podstatná jména (barevný – barevnost). Některá přídavná jména jsou zpodstatnělá (ve větě mají funkci podstatných jmen) – např. hajný, průvodčí, stříbrný, bytná, vstupné, hovězí

Přídavná jména v latině a románských jazycích

V latině se adjektiva skloňují podobně jako substantiva (až na malé odchylky), proto může bez větších problémů docházet k zpodstatňování adjektiv. Srov. např. latinský superlativ amicissimus („nejpřátelštější“) a již ustálené substantivum amicus („přítel“).

Toto kolísání mezi adjektivy a substantivy je patrné i v románských jazycích, kde jeden výraz může sloužit jednou jako adjektivum, podruhé jako substantivum; srov. italské slovo paziente – „trpělivý“ (adjektivum) i „pacient“ (substantivum). Týká se to zvláště původních latinských participií.

Sémantická adjektiva

Sémantická adjektiva, mezi něž kromě tradičních adjektiv patří též některé příslovce, zájmena a číslovky, se z tektogramatického hlediska dělí na:[1]

  • pojmenovací sémantická adjektiva – mezi ně patří všechna tradiční adjektiva (s výjimkou přivlastňovacích), dále tradiční příslovce deadjektivní povahy (např. „hezky“ odvozené od „hezký“, „chladno“ od „chladný“)
  • určitá pronominální sémantická adjektiva ukazovací – ukazovací a identifikační zájmena v pozici syntaktického adjektiva (ten dům, takový přístup, tentýž problém, on už je takový)
  • neurčitá pronominální sémantická adjektiva – zájmena se sémantickým rysem neurčitosti a s adjektivní funkcí, tj. zájmena který a jaký nebo jejich neurčité, tázací, záporné a totalizační odvozeniny (některý, nijaký, každý, málokterý, jakýsi, žádný, veškerý, kdejaký, kterýpak…), pokud jsou v pozici syntaktického adjektiva,
  • určitá kvantifikační sémantická adjektiva – základní řadové číslovky v pozici syntaktického adjektiva, určité číslovky řadové (druhý, stý), souborové (dvoje, stery) a druhové (dvojí, sterý), odvozeniny základních číslovek, příslovce typu dvakrát nebo podruhé, číslovka tolik a její deriváty (tolikátý, tolikery, tolikerý), příslovce tolikrát a potolikáté
  • neurčitá kvantifikační sémantická adjektiva – základní neurčitá číslovka kolik, její neurčité, tázací, řadové, souborové a druhové odvozeniny (několik, kolikátý, kolikery…) a adverbiální odvozeniny (kolikrát, poněkolikáté)
  • kvantifikační sémantická adjektiva stupňovatelná – základní neurčité číslovky v pozici syntaktického adjektiva, lze-li je stupňovat (málo lidí, mnoho chyb) a příslovce typu málokrát

Reference

  1. Kapitola 4.6. Podskupiny sémantických slovních druhů a jim přináležející gramatémy 4.6.2. Sémantická adjektiva, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu přídavné jméno na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo přídavné jméno ve Wikislovníku
  • Kategorie Adjektiva ve Wikislovníku
  • Encyklopedické heslo Adjektivum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Slovní druhy
podstatné jméno • přídavné jméno • zájmenočíslovkaslovesopříslovcepředložka • spojka • částice • citoslovce
jméno
obecné jméno
 
vlastní jméno
bionymum
antroponymum (rodné jméno / křestní jménohypokoristikon • příjmí • příjmenípřezdívka • jméno po chalupě • fiktonymum (pseudonym) • obyvatelské jménorodinné jménorodové jménoetnonymum • theonymum) • zoonymum • fytonymum
abionymum
toponymum (choronymum • oikonymum • anoikonymumurbanonymum) • kosmonymum / astronymum • chrématonymum) • exonymumendonymum • cizí jméno • standardizované jméno
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph124927
  • PSH: 6853
  • BNF: cb11991760r (data)
  • GND: 4000497-1
  • LCCN: sh85000888
  • LNB: 000129479
  • NDL: 00577020
  • NLI: 987007292818605171