Palist

Palisty (stipulae) jsou přívěsky na bázi řapíku či na bázi přisedlého listu u krytosemenných rostlin. Většinou jsou párové po stranách báze řapíku, mohou však být i spojené v jeden palist, umístěný nad prostředkem řapíku. Palisty mohou být volné nebo do různé míry přirostlé po stranách k řapíku. Podle vytrvalosti se palisty rozlišují na vytrvalé, opadavé nebo prchavé, které opadávají zároveň s rozvojem listu.

Palisty mohou mít různou velikost a tvar. Některé rostliny, např. hrách setý, mají palisty velké a nápadné. U hrachoru pačočkového (Lathyrus aphaca) dokonce zvětšené palisty zcela nahrazují listy. U rdesnovitých (Polygonaceae) palisty srůstají a tvoří pochvu kolem stonku, zvanou botka. U některých rostlin mohou být palisty šupinovité, štětinovité nebo tvořené jedinou žlázkou. Mnohé rostliny nemají palisty vůbec. Některé rostliny se složenými listy, např. z čeledi bobovité, mají palisty nejen na bázi listů, ale i palístky na bázi jednotlivých lístků na vřeteni listu.^[1][2]

Funkce palistů

Palisty mohou mít rozmanitou funkci, většinou však chrání rozvíjející se mladé listy. U šácholanu kryjí palisty v podobě kápě pupen a opadávají zároveň s jeho rašením. U trnovníku, akácie a dalších rostlin jsou přeměněny v trny (neplést s ostny) a pomáhají chránit rostlinu před herbivory. U některých lián, např. u přestupů (Smilax), jsou palisty přeměněny v úponky. Také mohou být přeměněny v zahnuté ostny, pomocí nichž se rostliny přichycují na okolní vegetaci, jak je tomu u řemdiháku (Uncaria) nebo u též některých druhů přestupu (Smilax).^[1][2]

Význam palistů

Palisty jsou v některých případech důležitým znakem pro taxonomii a vodítkem při určování rostlin zejména v nekvetoucím stavu. Například pro dřevnaté zástupce čeledi mořenovité (Rubiaceae) jsou charakteristické palisty umístěné mezi řapíky protistojných listů (tzv. interpetiolární). Jejich tvar a umístění je také důležitým vodítkem při určování rostliny do rodu. Zástupci ostatních čeledí s podobnými (vstřícnými a celokrajnými) listy mají až na výjimky vesměs palisty intrapetiolární nebo jsou bez palistů. Pokud jsou palisty opadavé, lze jejich přítomnost často odhalit podle jizev po jejich opadu.^[3]

Fotogalerie palistů

• 
  Volné palisty lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata)
• 
  Palisty růže (Rosa sp.), přirostlé k řapíku
• 
  Zajímavě tvarované palisty Jatropha spicata
• 
  Botka rdesna červivce (Persicaria maculosa), vzniklá srůstem palistů
• 
  Ledvinité palisty mučenky Passiflora kermesina
• 
  Listovité palisty štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus)
• 
  Velké duté ostny akácie Acacia horrida, obývané mravenci
• 
  Ostnovité palisty pryšce Euphorbia ambroseae po stranách listové jizvy
• 
  Interpetiolární palisty hlavoše západního (Cephalanthus occidentalis)
• 
  Trny trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia)
• 
  Úponky přestupu Smilax rotundifolia, vzniklé z palistů
• 
  Zahnuté ostny přestupu Smilax goyazana, vzniklé z palistů

Reference

Literatura

• Reisenauer R. et al.: CO JE CO? (1) Příručka pro každý den. Pressfoto – vydavatelství ČTK, Praha, 1982

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebenblatt na Wikimedia Commons