Rífská válka

Rífská válka mezi koloniální mocností Španělskem (později se připojila Francie) a berberskými kmeny hornaté oblasti Maroka v Rífu probíhala v letech 1920 až 1927. Berbeři, které vedl Muhammad ibn Abd el-Karím, zpočátku způsobili španělským silám několik porážek pomocí partyzánské taktiky a ukořistili evropské zbraně. Po francouzském vojenském zásahu a velkém vylodění španělských jednotek v Al Hoseimě, považovaném za první vylodění v historii, které zahrnovalo použití tanků a letadel, se Abd el-Karím vzdal Francii a byl vykázán do exilu.[1] Dalším prvenstvím války bylo shazování otravných látek z letadel na civilní obyvatelstvo měst, jež praktikovali Španělé.

V roce 1909 rífské kmeny začaly napadat španělské dělníky železných dolů v pohoří Ríf poblíž Melilly, což vedlo k zásahu španělské armády. Vojenské operace v Jebale na západě Maroka začaly vyloděním Španělů v roce 1911. Do roku 1914 Španělsko pacifikovalo velkou část nejvíce násilných oblastí a pomalý proces konsolidace hranic pak kvůli první světové válce trval až do roku 1919.

Následující rok, po podepsání dohody z Fezu, byla severní část Maroka vyhlášena španělským protektorátem. Rífští domorodci kladli Španělům tuhý odpor, což rozpoutalo několikaletý konflikt. V roce 1921 španělské jednotky utrpěly katastrofální porážku u Anvalu a povstání vedené rífským vůdcem Abd el-Karímem úspěšně postupovalo. Španělé se stáhli na několik opevněných pozic, zatímco Abd el-Karím vyhlásil nezávislý stát, Rífskou republiku. Trvání konfliktu se shodovalo s diktaturou Prima de Rivery ve Španělsku, který převzal velení nad tažením v letech 1924 až 1927. Kromě toho v roce 1925 do konfliktu zasáhli Francouzi a navázali spolupráci se Španělskem. Ta vyvrcholila vyloděním v Al Hoseimě, jež se ukázalo jako bod obratu. Roku byla 1926 oblast pacifikována; Abd-el-Karím se vzdal v červenci 1927 a Španělsko znovu získalo dříve ztracené území.

Rífská válka je mezi historiky stále považována za kontroverzní. Někteří v ní vidí předzvěst dekolonizačního procesu v severní Africe. Jiní ji považují za jednu z posledních koloniálních válek, protože to bylo rozhodnutí Španělů dobýt Ríf - nominálně součást jejich marockého protektorátu, ale fakticky nezávislý - jež katalyzovalo vstup Francie do války v roce 1924.[2] Válka zanechala hlubokou stopu jak ve Španělsku, tak v Maroku. Povstání dvacátých let může být interpretováno jako předchůdce alžírské války za nezávislost, která proběhla o tři dekády později.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rif War na anglické Wikipedii.

  1. Douglas Porch, "Spain's African Nightmare," MHQ: Quarterly Journal of Military History (2006) 18#2 pp 28–37.
  2. Jan Pascal, L’Armée française face à Abdelkrim ou la tentation de mener une guerre conventionnelle dans une guerre irrégulière 1924-1927, Cairn.Info, 2009, p. 732.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech