Ramena Ohře

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Evropsky významná lokalita
Ramena Ohře
červenec 2011
červenec 2011
Základní informace
Vyhlášení3. listopadu 2009
Nadm. výška405–450[1] m n. m.
Rozloha291,2 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSokolov, Cheb
UmístěníCheb, Kynšperk nad Ohří, Sokolov
Souřadnice50°6′44,29″ s. š., 12°30′14,15″ v. d.
Ramena Ohře
Ramena Ohře
Další informace
Kód5456
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Ramena Ohře je Evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2009. Lokalita je zahrnuta do soustavy Natura 2000. Jedná se o nejzachovalejší část nivy Ohře nížinného charakteru v Karlovarském kraji s množstvím mrtvých ramen a tůní. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené vodní nádrže s bohatou vegetací a bahnité břehy řek s bohatou vegetací.[2]

Popis oblasti

Nachází se v Chebsko-sokolovském bioregionu v geomorfologické jednotce Chebská pánev a Sokolovská pánev v horním úseku řeky Ohře mezi Chebem a Sokolovem v mírně teplé klimatické oblasti.

Přírodní poměry

V Karlovarském kraji je řeka Ohře osou celého kraje a v území evropsky významné lokality odděluje Krušné hory a Slavkovský les. Nejvýraznějším prvkem řeky jsou její meandry, ostrůvky a po obou stranách hlavního toku slepá a mrtvá ramena, která někdy vytvářejí celé soustavy propojených ramen. Propojené soustavy ramen se nacházejí zejména u Kynšperka nad Ohří. Mnohá z těchto ramen mají široká ústí, kterými proudí voda ven i dovnitř. Některá ústí jsou zaplňována sedimenty a tak je nastartován jejich postupný zánik a vznik mrtvých ramen a tůní. V úseku od Nebanice do Šabiny má řeka několik významnějších přítoků, kterými jsou především Plesná, Libava a Libocký potok.

Flóra a fauna

Podél řeky jsou vyvinuty především olšiny střídané vrbinami a mokřadními společenstvy.[3] Zajímavá je makrofitní vegetace samotného toku a stojatých vod, kde dominuje hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), zevar jednoduchý (Sparganium emersum) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus). Spolu s hojným stulíkem žlutým (Nuphar lutea), který roste v klidných zátočinách toku, vytváří vodní vegetace rozsáhlé porosty s listy na hladině, které často pokrývají souvislou plochu. Stulík je často doprovázen šípatkou střelolistou (Sagittaria sagittifolia).[3] Rozsáhlé porosty zde tvoří i lakušník štětičkový (Batrachium penicillatum) a společné kobercovité porosty zajišťují účinnou mechanickou filtraci vody, díky které je v letní sezoně voda v řece průzračně čistá.[2] V zatopených depresích s nižší vodní hladinou roste puškvorec obecný (Acorus calamus), ďáblík bahenní (Calla palustris) a žebratka bahenní (Hottonia palustris).

Nejpestřejší vegetace se vyskytuje v mělkých tůních a slepých ramenech v úseku mezi Tršnicemi a Šabinou. Stabilitu biotypů udržují jarní povodně, které zaplavují část říční nivy, přinášejí živiny a odnášejí neukotvené rostliny.[4]

Řeka je rovněž životním prostředím pro ryby, obojživelníky a další drobné živočichy. Pravidelně zde loví volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledňáček říční (Alcedo atthis).[3]

Galerie

Ramena Ohře u Mostova v červnu 2014
Ramena Ohře u Mostova v červnu 2014
Stulík žlutý Ramena Ohře v červenci 2011
Stulík žlutý Ramena Ohře v červenci 2011
Ramena Ohře u Dasnic v červenci 2015
Ramena Ohře u Dasnic v červenci 2015
Ramena Ohře u Nebanic v srpnu 2017
Ramena Ohře u Nebanic v srpnu 2017

Odkazy

Reference

  1. Ramena Ohře [online]. Natura 2000 [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-09. 
  2. a b EVL Ramena Ohře [online]. AOPK ČR [cit. 2015-03-12]. Dostupné online. 
  3. a b c KRÁSA, Petr. Ohře, řeka pozoruhodná. Časopis Arnika. 2005, čís. 2, s. 14–18. 
  4. MELICHAR, Vladimír; KRÁSA, Petr; TÁJEK, Přemysl. Zvláště chráněné rostliny Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj a AOPK ČR, 2012. ISBN 978-80-260-2252-7. S. 10. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramena Ohře na Wikimedia Commons
  • Informace na webu Natura 2000 Archivováno 5. 6. 2014 na Wayback Machine.
  • Informace na webu botany.cz
  • Informace na webu Ministerstva životního prostředí