Reconciliatio et paenitentia

Reconciliatio et paenitentia česky Smíření a pokání Apoštolská exhortace Jana Pavla II.
Datum	2. prosince 1984 – viz apoštolské exhortace na webu Svatého stolce
Téma	Ježíš jako Usmířitel rozvráceného světa
Číslo encykliky	4. z 15 apoštolských exhortací Jana Pavla II.
Text
latinsky
anglicky
← Redemptionis donum Christifideles laici →

Reconciliatio et paenitentia (česky Smíření a pokání) je apoštolská exhortace papeže Jana Pavla II., pronesená 2. prosince 1984 v bazilice svatého Petra v Římě, která vzešla z šestého generálního shromáždění biskupské synody konaného v roce 1983.^[1] Je čtvrtou apoštolskou exhortací Jana Pavla II. a představuje „Ježíše jako Usmířitele rozvráceného světa“.

Struktura

Jan Pavel II. začal svou výzvu připomínkou Markova evangelia – Mk 1, 15 (Kral, ČEP), tedy slov, kterými Ježíš začal své kázání: „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ V návaznosti na toto téma se papež věnoval „smíření a pokání v poslání církve v dnešní době“. V návaznosti na své učení o tajemství vykoupení papež představil Ježíše jako Usmířitele rozvráceného světa a vyzval církev i svět, aby znovu objevily cestu pokání, jedinou cestu, která může vést k plnému smíření.^[2]

Exhortace má tři části, úvod a závěry. V úvodu se hovoří o rozdělení a obtížích moderního světa. Zdůrazňuje přirozenou touhu lidstva po smíření. První kapitola pojednává o tom, že posláním církve zůstává obrácení srdcí.

Druhá část nese název „Láska, která je větší než hřích“ a označuje hřích za příčinu ran, které si jednotlivci způsobují sami sobě, Bohu a svým bližním. Pojednává o osobním a společenském rozměru hříchu. Třetí kapitola pojednává o prostředcích, jimiž církev podporuje pokání, smíření a uzdravení, a vrací se k tématu z Markova evangelia 1,15: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“.

Závěrečná část obsahuje výzvu k jednotě a obrácení srdcí. Učení o strukturálním hříchu obsažené v této exhortaci bylo později rozebráno také v papežově encyklice Sollicitudo rei socialis z roku 1987.

Obsah

Papež použil podobenství o marnotratném synovi, aby vysvětlil proces obrácení a smíření a že Bůh Otec je „bohatý na milosrdenství“ a vždy připraven odpustit. „Smíření je především darem nebeského Otce“^[3] a iniciativou z jeho strany. Poznamenává, že starší bratr se také musí obrátit od svého sobectví a žárlivosti. Každý člověk je marnotratným synem i starším bratrem, oba potřebují smíření.^[2]

Jan Pavel popisuje hřích jako „...neposlušnost člověka, který svým svobodným činem neuznává Boží svrchovanost nad svým životem, alespoň v tom konkrétním okamžiku, kdy přestupuje Boží zákon“,^[4] a právě hřích je v konečném důsledku příčinou všech rozdělení a konfliktů v lidské společnosti. V exhortaci se také hovoří o pohledu Jana Pavla II. na „strukturální hřích“. Papež trvá na tom, že hřích je svobodný osobní čin. Na „sociální hřích“ nahlíží trojím způsobem: za prvé, že osobní hřích má sociální dopady, za druhé, že některé hříchy se přímo dotýkají bližních, a za třetí, že sociální hřích se týká vztahů mezi lidskými společenstvími. Papež odmítl oddělování a stavění do protikladu osobního a sociálního hříchu způsobem, který vede k rozmělnění a případnému zrušení osobního hříchu a nahrazení jeho místa sociální vinou a odpovědností.^[5]

Souhlasí s výrokem papeže Pia XII., že „hříchem století je ztráta smyslu pro hřích“,^[6] a potvrzuje učení církve o rozdílu mezi smrtelnými a všedními hříchy. Odsuzuje názor, podle něhož se všechna selhání svádějí na společnost a jednotlivec je prohlášen za nevinného, nebo který natolik zdůrazňuje environmentální a historické podmíněnosti a jejich vlivy, že snižuje odpovědnost člověka do té míry, že neuznává jeho schopnost konat skutečně lidské skutky, a tedy i jeho schopnost hřešit.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reconciliatio et paenitentia na anglické Wikipedii.

Související články

• Biskupská synoda
• Dives in misericordia
• Misericordia Dei
• Sollicitudo rei socialis

Externí odkazy

• Reconciliatio et paenitentia na stránkách Svatého stolce (anglicky)

Papež Jan Pavel II.
Rodné jméno: Karol Józef Wojtyła (18. května 1920 – 2. dubna 2005) Krakovský arcibiskup (1963–1978), Papež (1978–2005)
Časová osa Emilia Wojtyła (matka) • Karol Wojtyła (otec) • Raný život • Papežské konkláve • Pokus o atentát • Smrt a státní pohřeb (hodnostáři) • Beatifikace a kanonizace Ve funkci papeže Omluvy • Kreovaní kardinálové • Osoby prohlášené za ctihodné • Beatifikovaní • Kanonizovaní svatí • Papežská mediace při konfliktu na lodi Beagle • Pastorační návštěvy (Irsko • Nikaragua • Spojené království) • Světový den nemocných • Světový den mládeže Vztahy Východní pravoslavná církev • Judaismus Další témata Abbà Pater • Kritika • Rodinný dům (historický dům) • Zdraví • Nadace Jana Pavla II. • Pomníky • Totus tuus
Bibliografie • Učení • Přehled dokumentů Jana Pavla II. na webu Svatého stolce Buly Aperite Portas Redemptori (1983) • Incarnationis mysterium (1998) Apoštolské konstituce (výběr) Sapientia Christiana (1979) • Magnum Matrimonii Sacramentum, Ut sit (1982) • Sacrae disciplinae leges (1983) • Divinus Perfectionis Magister, Spirituali militum curae (1986) • Pastor bonus (1988) • Ex corde Ecclesiae (1990) • Fidei Depositum (1992) • Universi Dominici gregis (1996) • Ecclesia in Urbe (1998) Encykliky (14) Redemptor hominis (1979) • Dives in misericordia (1980) • Laborem exercens (1981) • Slavorum apostoli (1985) • Dominum et vivificantem (1986) • Redemptoris Mater (1987) • Sollicitudo rei socialis (1987) • Redemptoris missio (1990) • Centesimus annus (1991) • Veritatis splendor (1993) • Evangelium vitae (1995) • Ut unum sint (1995) • Fides et ratio (1998) • Ecclesia de Eucharistia (2003) Apoštolské exhortace (15) Catechesi tradendae (1979) • Familiaris consortio (1981) • Redemptionis donum (1984) • Reconciliatio et paenitentia (1984) • Christifideles laici (1988) • Redemptoris custos (1989) • Pastores dabo vobis (1992) • Ecclesia in Africa (1995) • Vita consecrata (1996) • Una speranza nuova per il Libano (1997) • Ecclesia in America (1999) • Ecclesia in Asia (1999) • Ecclesia in Oceania (2001) • Ecclesia in Europa (2003) • Pastores gregis (2003) Apoštolské listy (výběr) Dominicae cenae (1980) • Salvifici doloris (1984) • Mulieris dignitatem (1988) • Ordinatio sacerdotalis (1994) • Tertio millennio adveniente (1994) • Dopis ženám (1995) • Laetamur magnopere (1997) • Novo millennio ineunte (2001) • Misericordia Dei (2002) • Rosarium Virginis Mariae (2002) • Il rapido sviluppo (2005) Meditace Il dono disinteressato (1994) Motu proprio Familia a Deo Instituta (1981) • Tredecim Anni (1982) • Recognito Iuris Canonici Codice (1984) • Dolentium Hominum (1985) • Quo Civium Iura (1987) • Sollicita Cura (1987) • Decessores Nostri (1988) • Iusti Iudicis (1988) • Ecclesia Dei (1988) • Istituzione dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (ULSA) (1989) • Europae Orientalis (1993) • Inde a Pontificatus (1993) • Socialium Scientiarum (1994) • Vitae Mysterium (1994) • Statuto definitivo dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (1994) • Stella Maris (1997) • Ad tuendam fidem (1998) • Apostolos Suos (1998) • Inter Munera Academiarum (1999) • Spes Aedificandi (1999) • Proclamazione di San Tommaso Moro a Patrono dei Governanti e dei Politici (2000) • La nuova Legge fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (2000) • Sacramentorum sanctitatis (2002) • Misericordia Dei (2002) • Affida alla Congregazione dei Legionari di Cristo la cura e gestione del Pontificio Istituto Notre Dame of Jerusalem Center (2004) Jiné dokumenty Reforma Kodexu kanonického práva (1983) • Quattuor abhinc annos (1984) • Kodex kánonů východních církví (1990) • Katechismus katolické církve (1. návrh: 1992, konečná podoba: 1997) • Vzpomínáme: Rozjímání o šoa (1998) • Dominus Iesus (2000) Knihy Láska a odpovědnost (1960) • Překročit práh naděje (1994) • Paměť a identita (2005) Další spisy Před klenotnictvím (1960) • Teologie těla (1979–1984) • „Římský triptych“ (2003) • Testament (2005) Související Papežský koncert k památce šoa (1994) • Politické názory • Křížová cesta (1991)
Eponymní místa • V populární kultuře
Vysoké školy a univerzity	Katolická univerzita Jana Pavla II. v Lublinu • Institut Jana Pavla II. ve Washington, D.C. • Seminář minor Jana Pavla II. v Antipolo (Filipíny) • Velká katolická univerzita Jana Pavla II. v Escondido (Kalifornie) • Papežská univerzita Jana Pavla II. v Krakově • Vysoká škola pedagogická Jana Pavla II. v Puduččéri (Indie)
Letiště	Letiště Karola Wojtyły v Bari (Itálie) • Letiště Jana Pavla II. v São Miguel (Portugalsko) • Mezinárodní letiště Jana Pavla II. v Krakově (Polsko)
Mosty	El Puente del Papa v Monterrey (Mexiko) • Most Jana Pavla II. v Puławách (Polsko) • Most Jana Pavla II. v Chile • Most Jana Pavla II. v Gdaňsku (Polsko)
Další místa	Kulturní centrum Jana Pavla II. ve Washingtonu, DC • Poloostrov Jana Pavla II. • Centrum nové evangelizace Nadace Jana Pavla II. (Denver) • Nadace Jana Pavla II. pro výzkum a léčbu na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce (Itálie) • Muzeum Jana Pavla II. a primase Wyszyńského • Park Jana Pavla II. v Massachusetts
Filmy	Papež Jan Pavel II. • Papežská honička • Nemějte strach: Život papeže Jana Pavla II. • Papežova toaleta • Devět dní, které změnily svět
TV minisérie	Papež Jan Pavel II. • Karol: Muž, který se stal papežem • Karol: Papež, člověk • Při hledání papežových dětí
Další média	Planeta žije... nechte ji žít! • Red Rabbit • Papežovy děti • Krédo: Jan Pavel II.
← Papež Jan Pavel I. (předchůdce) / Papež Benedikt XVI. (nástupce) →