Sarkad

Sarkad
Centrum Sarkadu
Centrum Sarkadu
Sarkad – znak
znak
Sarkad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°44′24″ s. š., 21°22′40″ v. d.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBékés
OkresSarkad
Sarkad
Sarkad
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha125,6 km²
Počet obyvatel9 171 (2023)[1]
Hustota zalidnění73 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaMokán István
Vznik1108
Oficiální webwww.sarkad.hu
Telefonní předvolba66
PSČ5720
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarkad [šarkad] (rumunsky Șercad) je město v jihovýchodním Maďarsku v župě Békés, asi 23 km severovýchodně od jejího hlavního města Békéscsaby. Město se nachází poblíže rumunských hranic a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 9 677 obyvatel, z nichž podle statistik z roku 2001 tvoří 94 % Maďaři, 5 % Romové a 1 % jiné národnosti (Němci, Rumuni, Slováci).

Nejbližšími městy jsou Gyula a rumunská Salonta. Poblíže jsou též obce Doboz, Kötegyán, Méhkerék, Sarkadkeresztúr a Újszalonta.

Historie

Okolí dnešního města bylo osídleno již před příchodem Maďarů do Karpatské kotliny. Nedaleko od Sarkadu se nachází příkopy, které vybudovali Sarmati v první polovině 4. století.

Je pravděpodobné, že se zde usadili příslušníci kmenů Nyék a Jenő (na což odkazují názvy okolních pustin: Nyék-puszta, Jenő-puszta). Sarkad byl kdysi obklopen bažinami a rozlehlými vodními plochami, což umožňovalo dobře bránit postupně vznikající opevnění.

První písemná zmínka o Sarkadu pochází z roku 1108 z dopisu opatství. V roce 1332 je zmíněn také v papežském desátkovém rejstříku.

Jméno prvního známého majitele osady, Farkase Sarkadiho, je známo až z doby po bitvě u Moháče, kdy je již uváděn jako vládce místní pevnosti. V roce 1453 jej vlastnil rod Keczerů ze Szekudváru. Kolem roku 1571 obsadili Sarkad Turci, v roce 1599 jej na krátkou dobu jednoho roku ztratili. Místo bylo později dobyto v tzv. Velké turecké válce.

Na počátku 18. století během Rákócziho povstání obléhalo císařské vojsko místní pevnost, do níž se uchýlili vzbouřenci. Obléhání dopadlo neúspěšně. V závěru století se město objevilo poprvé na mapách prvního vojenského (josefského) mapování pod názvem Sarkad-stadt. Obklopovaly jej bažiny dnešní potok Gyepes, který měl ještě svojí přírodní podobu. Přitékalo do něj několik vodních toků.

Od 19. století žili v Sarkadu až do druhé světové války také Židé. Do poloviny 19. století některé z potoků zanikly a města také dosáhla železnice.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Sarkadu po roce 1989 pozvolna klesá. Z národnostního hlediska se v roce 2001 přihlásilo 94 % obyvatel k maďarské národnosti, 5 % k romské a ostatní menšiny měly menší než 1% zastoupení. Počet obyvatel města se po roce 2013 propadl pod deset tisíc.

Pamětihodnosti

Mezi místní pamětihodnosti patří:

  • Kaštel Almásy
  • Kostel reformované církve, postavený po požáru v roce 1866
  • Katolický kostel sv. Ignáce z Loyoly dokončený v roce 1809 a přestavěný roku 1899.
  • Muzeum Sándora Márkiho
  • Židovský hřbitov s památníkem připomínajícím holocaust

Odkazy

Reference

  1. Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarkad na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Okres Sarkad
Biharugra • Geszt • Körösnagyharsány • Kötegyán • Méhkerék • Mezőgyán • Okány • Sarkad • Sarkadkeresztúr • Újszalonta • Zsadány
Autoritní data Editovat na Wikidatech