Strunjan

Strunjan
Poloha
Souřadnice	45°32′2″ s. š., 13°36′24″ v. d.
Nadmořská výška	37,7 m n. m.
Stát	Slovinsko Slovinsko
Strunjan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3,5 km²
Počet obyvatel	652 (2020)[1]
Hustota zalidnění	185,8 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	05
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strunjan (italsky Strugnano) je přímořská obec ležící ve Slovinsku mezi obcemi Izolou a Piranem. Nalézá se v příhraničním území, kde kromě Slovinců žijí též Italové; úředním jazykem je zde vedle slovinštiny také italština.

Obecně

Jako turistické středisko je Strunjan v porovnání s nedalekou Portoroží méně rozvinut a jeho hotely jsou určeny především hostům, kteří vyhledávají klidnější odpočinek. Místní obyvatelé se zde živí zahradnictvím a sadařstvím, hodně se pěstují olivovníky a založeny jsou zde vinohrady. Území má velmi dlouhou tradici solinářství a rybolovu.

V obci stojí farní kostel Zjevení Matky Boží (slovinsky cerkev Svete Marije od Prikazanja) s někdejším benediktinským klášterem. Nad kostelem na severním pobřeží je umístěn mohutný kříž z roku 1600^[2], odkud je výhled na celý Terstský záliv.

V místě jsou dvě základní školy, slovinská a italská.

Geografie

Obec je rozložena u Strunjanského zálivu v údolí Strunjanského potoka, ale též na přilehlých návrších a pahorcích hory Ronek (116 m n. m.). Ta se na severu prudce spouští do moře vytvořeným klifem. Obec sestává z malých osad Karbonar, Marčane, Pretski Grič, Ronek a Sv. Duh.

Ochrana přírody

Území je chráněno chráněnou krajinnou oblastí Strunjan (slovinsky Krajinski park Strunjan), která zahrnuje části:

• Přírodní rezervace Strunjan (slovinsky Naravni rezervat Strunjan) – s vysokými útesy na severním pobřeží Strunjanského poloostrova.
• Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža (slovinsky Naravni rezervat Strunjan Stjuža) – při ústí Strunjanského potoka do Jaderského moře s jedinou mořskou lagunou ve Slovinsku.
• Přírodní památka Piniová alej (slovinsky Naravni spomenik Pinijev drevored) – dvouřadá piniová alej lemující příjezdovou silnici Koper – Sečovlje.

Na území obce se též nachází nejsevernější solná pánev na Jaderském moři Strunjanské soliny (slovinsky Strunjanske soline) ležící na konci Strunjanského zálivu.

Pamětihodnost

550 metrů dlouhý tunel zvaný Valeta mezi Strunjanem a Portoroží je dnes určen pěším, běžcům a cyklistům v rámci zřízené trasy pro sportovní aktivity nazvané Parenzana – Cesta zdraví a přátelství. V minulosti byl tunel součástí úzkorozchodné železnice nazývané Parenzana nebo Parenzaner Bahn, která byla zbudována v letech 1900–1902. Trať dlouhá 123 km procházela Chorvatskem, Slovinskem a Itálií a spojovala Poreč s Terstem v letech 1902–1935, tedy v době, kdy tyto země byly součástí Rakousko-uherské monarchie.^[3]

Fotogalerie

• 
  Část obce Strunjan rozptýlená po úbočích, září 2017
• 
  Strunjanský kříž, červen 2017
• 
  Kostel Zjevení Panny Marie, září 2016
• 
  Strunjanský záliv, v pozadí část obce, říjen 2012
• 
  Část maríny v zálivu, září 2016
• 
  Strunjanské soliny, v pozadí část obce, únor 2016
• 
  Měsíční záliv, srpen 2006
• 
  Detail pobřeží, květen 2014
• 
  Přírodní památka Piniová alej, březen 2014
• 
  Tunel Valeta mezi obcemi Strunjan a Portorož, duben 2011

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strunjan na slovinské Wikipedii a Krajinski park Strunjan na slovinské Wikipedii.

Související články

• Strunjanské soliny
• Chráněná krajinná oblast Strunjan
• Přírodní rezervace Strunjan
• Přírodní rezervace Strunjan-Stjuža

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strunjan na Wikimedia Commons
• Obec Strunjan – článek na stránce Turistika.cz, autorka Alena Vorlíčková, 2007–2019 [29.05.2019] (česky)
• Strunjanská přírodní rezervace – článek na stránce Turistika.cz, autorka Markéta Myšková, 2007–2019 [29.05.2019] (česky)
• Tunel Valeta – Parenzana – článek turistického sdružení Portorož (Turistično združenje Portorož), [29.05.2019] (slovinsky)