Suchumi

Suchumi Аҟәа

znak
Poloha
Souřadnice	43°1′ s. š., 41° v. d.
Nadmořská výška	20 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Suchumi
Suchumi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	372 km²
Počet obyvatel	64 441 (2015)^[1]
Hustota zalidnění	173,2 obyv./km²
Etnické složení	Abcházové (65 %), Rusové (17 %), Arméni (13 %), Gruzíni (4 %), Řekové (1,5 %)
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Beslan Ešba^[2]
Oficiální web	www.sukhum.ru
Telefonní předvolba	+7 840 22xxxxx
PSČ	384900
Označení vozidel	ABH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchumi nebo též Sochumi (abchazsky Аҟәа – Aqwa, gruzínsky სოხუმი) je hlavní a zároveň největší město Abcházie, jejíž nezávislost není všeobecně uznána. Nachází se v centrální části Abcházie v Gruzii zhruba 107 km od hranic s Ruskem, z jihu je omýván Černým mořem a protéká jím několik řek. Ve městě žije přibližně 64 tisíc^[1] obyvatel, z nichž 65 % byli v roce 2011 Abchazové.^[3] V Suchumi se nachází budova parlamentu Abcházie, kde zasedá lidové shromáždění, a město je též sídlem prezidenta Abcházie. Na pobřeží se nachází nejdůležitější přístav a jihovýchodně od města též letiště. V Suchumi sídlí také výzkumné ústavy (Abchazská státní univerzita a Suchumský otevřený institut). Po druhé světové válce se ve městě vyvíjely jaderné zbraně. Suchumi je město s přímořskými lázněmi, sanatorii a léčebnými prameny, ale je také známé historickou botanickou zahradou, která zde funguje od roku 1840 a je jednou z nejstarších botanických zahrad na Kavkaze. Cenný je i historický most z 12. století.^[4]

Historie

První osídlení v okolí města bylo zaznamenáno asi před 300 000 lety. Historie města je dlouhá asi 2500 let, čímž se řadí mezi nejstarší na světě. V 6. století př. n. l. bylo území kolem města hojně osídleno domorodými kmeny Kolchidů, proto zde byla v tomto období řeckými obchodníky z Milétu založena kolonie Dioscurias. Kolonie byla významným obchodním centrem dokud ji ve 2. století př. n. l. nedobylo království Pontus. V roce 65 zde Římané postavili pevnost a přejmenovali město na Sebastopolis. Město opět začalo prosperovat což mu vydrželo po 200 let. V roce 542 bylo město Římany evakuováno a byla zničena jeho citadela, protože hrozilo dobytí Sassanidy.

V roce 565 císař Justinián I. pevnost obnovil. Pevnost byla zničena Araby v roce 736. Město bylo obnoveno abchazskými králi. Později hrálo důležitou úlohu pro obchod s Evropou. V roce 1451 město krátce okupovalo turecké námořnictvo. Po jeho odjezdu se o město přetlačovala Abcházie s Megrélií. V roce 1570 Turci město obsadili natrvalo. Od začátku 19. století se o město zajímalo Rusko a v roce 1847 ho anektovalo. Od 40. let 19. století má statut města.

Na po Říjnové revoluci zde v roce 1918 byla zřízena Sovětská vláda, která byla rychle nahrazena vládou nezávislé Gruzie. Rudá armáda podporovaná místními revolucionáři a protigruzínsky naladěnými Abcházci dobyla město 4. března 1921. V témže roce se město stalo centrem Abchazské sovětské socialistické republiky, která byla v roce 1931 přičleněna do Gruzínské sovětské socialistické republiky jako Abchazská autonomní sovětská socialistická republika.

Během rozpadu SSSR zde začalo docházet k potyčkám mezi Abcházci a Gruzínci. V roce 1992 Abcházci vyhlásili nezávislost na Gruzii, na což Gruzie reagovala vojenskou intervencí, která začala abchazsko-gruzínskou válku. Po Abchazském vítězství došlo k vraždění gruzínských obyvatel města a jejich masovému odchodu. Město se stalo centrem nezávislé (ale světem neuznané) Abcházie.

Demografie

Před rokem 1887 zde žila většina Abcházců, ale v rámci osidlování Abcházie křesťanskými kolonisty se národnostní složení rychle měnilo. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 1989 kdy zde žilo 119 150 obyvatel z nichž většina byli Gruzínci. Po válce v Abcházii došlo k hromadnému odchodu Gruzínců a v roce 2003 zde žilo už jen 43 716 obyvatel.

Rok	Abcházci	Arméni	Estonci	Gruzínci	Řekové	Rusové	Turci	Ukrajinci	Celkem
1887	1,8 % (144)	13,5 % (1 083)	0,4 % (32)	11,9 % (951)	14,3 % (1 143)	0,0 % (1)	2,7 % (216)	—	7 998
1926	3,1 % (658)	9,4 % (2 023)	0,3 % (63)	11,2 % (2 425)	10,7 % (2 298)	23,7 % (5 104)	—	10,4 % (2 234)	21 568
1939	5,5 % (2 415)	9,8 % (4 322)	0,5 % (206)	19,9 % (8 813)	11,3 % (4 990)	41,9 % (18 580)	—	4,6 % (2 033)	44 299
1959	5,6 % (3 647)	10,5 % (6 783)	—	31,1 % (20 110)	4,9 % (3 141)	36,8 % (23 819)	—	4,3 % (2 756)	64 730
1979	9,9 % (10 766)	10,9 % (11 823)	—	38,3 % (41 507)	6,5 % (7 069)	26,4 % (28 556)	—	3,4 % (3 733)	108 337
1989	12,5 % (14 922)	10,3 % (12 242)	—	41,5 % (49 460)	—	21,6 % (25 739)	—	—	119 150
2003	65,3 % (24 603)	12,7 % (5 565)	0,1 % (65)	4,0 % (1 761)	1,5 % (677)	16,9 % (8 902)	—	1,6 % (712)	43 716
2011	67,3 % (42 603 )	9,8 % (6 192)	—	2,8 % (1 755)	1,0 % (645)	14,8 % (9 288)	—	—	62 914

Počasí

V Suchumi převládá vlhké subtropické podnebí. Teploty celoročně neklesají pod nulu a je zde množství srážek.

Suchumi – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Průměrné denní maximum [°C]	8	9	12	16	19	23	25	26	23	19	15	11	17
Průměrné denní minimum [°C]	2	2	5	8	12	17	19	19	15	11	7	3	10
Zdroj: http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm^[5]

Doprava

V říjnu 2021 bylo po 29 letech obnoveno pravidelné lodní spojení mezi Suchumi a Soči pro přepravu lidí.^[6]

Významní rodáci

Fazyl Abdulovič Iskander, sovětsko-ruský spisovatel, narozený v Suchumi
Demna Gvasalia, zakladatel módní značky Vetements a kreativní ředitel módního domu Balenciaga

Partnerská města

Galerie

Železniční stanice
Železniční stanice
Katedrála Zvěstování
Římskokatolický kostel svatého Šimona apoštola
Evangelický kostel svatého Jana
Bývalá budova sovětské Rady ministrů Abcházie
Úřad generálního prokurátora Republiky Abcházie
Ruské divadlo
Hotel Rica
Leninův Park
Kolonáda
Sídlo vlády a prezident Republiky Abcházie
Nábřeží
Nábřeží
Nábřeží

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online.
↑ Исполняющим обязанности главы Администрации города Сухум назначен Беслан Эшба. Apsnypress. 30. dubna 2020. Dostupné online Archivováno 1. 5. 2020 na Wayback Machine.
↑ Sčítání lidu v Abcházii v letech 1886–2011 [online]. ethno-kavkaz.narod.ru [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
↑ Mapa sčítání lidu Abcházie z r. 2003.
↑ http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm
↑ Пассажирский катамаран Грифон впервые за 29 лет свяжет Россию и Абхазию морским путем. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (rusky)
↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-25.
↑ Archivovaná kopie. www.admpodolsk.ru [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
↑ Archivovaná kopie. www.mfaapsny.org [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04.
↑ http://www.laprovinciadelsulcisiglesiente.com/wordpress/2014/05/il-sulcis-rafforza-il-legame-con-i-paesi-dellest-europeo-sottoscritto-questa-sera-un-protocollo-damicizia-con-labkhcazia/
↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchumi na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.

Hlavní města Evropy

Nezávislé státy	Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Douglas (Man) • Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Gibraltar (Gibraltar) • Karyés (Athos) • Longyearbyen (Špicberky) • Mariehamn (Alandy) • Olonkinbyen (Jan Mayen) • Saint Helier (Jersey) • Saint Peter Port (Guernsey) • Tórshavn (Faerské ostrovy)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Cchinvali (Jižní Osetie) • Ajaccio (Korsika) • Priština (Kosovo) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Suchumi (Abcházie) • Tiraspol (Podněstří)

Abcházie v tématech

Dějiny	Apsilové • Abazgové • Kolchidská kultura • Kolchida • Lazika • Abchazské království • Cchumské vévodství • Abchazské knížectví • Ruská nadvláda • SSR Abcházie • Abchazská ASSR • Gruzínsko-abchazský konflikt

Geografie	Kavkazský region • Severní Kavkaz • Hory a kopce • Řeky • Jezera • Jeskyně • Města • Hlavní město

Politika	Ústava • Prezident • Premiér • Vláda • Lidové shromáždění • Ústavní soud • Generální prokurátor • Veřejná komora • Národní banka • Administrativní dělení • Bezpečnostní sbor • Armáda (Náčelník generálního štábu • Vzdušné síly • Námořnictvo) • Mezinárodní uznání • Zahraniční vztahy • Lidská práva • Exilová vláda v Tbilisi

Státní symboly	Státní znak • Vlajka • Hymna • Měna

Ostatní	Obyvatelstvo (Abchazové • Abcházština) • Kultura • Náboženství • Literatura • Hudba • Státní svátky • Sport • Vzdělání • Ekonomika (Cestovní ruch • Železniční doprava • Letiště • Pošta • Internet)