Tihany

Tihany
Letecký pohled na Tihany
Letecký pohled na Tihany
Tihany – znak
znak
Tihany – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°54′49″ s. š., 17°53′16″ v. d.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionKözép-Dunántúl
ŽupaVeszprém
OkresBalatonfüred
Tihany
Tihany
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha27,33 km²
Počet obyvatel1 334 (2023)[1]
Hustota zalidnění48,8 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tihany (česky Tichoň)[zdroj?] je maďarská obec v župě Veszprém v okrese Balatonfüred. Žije zde 1393 obyvatel.

Poloha

Tihany leží na stejnojmenném poloostrově, blízko severního břehu Balatonu. Blízkými sídly jsou obec Aszófő a město Balatonfüred. Poblíž leží dvě malá jezera: Külső-tó a přímo v sousedství obce Belső-tó.

Historie

Část zakládací listiny Tihanyského opatství s textem v maďarštině

Archeologické nálezy dokazují osídlení již v pravěku. Lidé toto místo obývali i v době bronzové a železné, stejně jako v období starověkého Říma. Dnešní sídlo má původ v raném středověku. V roce 1055 založil maďarský král Ondřej I. benediktinské opatství s kostelem sv. Aniána a Panny Marie na ostrově (nyní poloostrově Tihány v Blatenském jezeře. Zasvěcení francouzskému světci Aniánovi z Orleansudokládá orientaci krále na Francii. Zakládací listina, psaná latinsk, je zároveň první písemnou památkou, obsahující několik maďarských slov. Král listinu osobně parafoval a zpečetil a určil opatství za místo svého pohřbu. V kryptě Benediktinského kláštera je králova hrobka, v níž byl pochován i se svým mladším synem Davidem. V letech 1241-1242 se klášter ubránil mongolskému vpádu protože byl dobře opevněn.[2] Jde o jediné pohřebiště uherských králů, které přežilo útoky během tureckých válek. Klášter byl během válek s Turky přestavěn na pevnost. Kostel byl přestavěn do barokního stylu po polovině 18. století (v roce 1754). Při úpravách krypty v roce 1889 byla nalezena původní náhrobní deska krále Ondřeje I. z roku 1060 bez nápisu, s motivem kříže a tordované žerdi. V roce 1921 byl kostel krátce místem internace posledního habsburského císaře Karla I.

Současnost

V klášterní budově je dnes muzeum o historii opatství a Balatonu. Opatství samo je turistickou atrakcí pro svůj historický a umělecký význam. Z místa je také jeden z nejkrásnějších výhledů na Balaton.
Obyvatelé obce mají nejvyšší příjem na hlavu v celém Maďarsku a také nejvyšší ceny nemovitostí[3].
K dřívějším zajímavostem místa patřila tihanyská ozvěna, která se však ztratila po zastavění údolí mezi opatstvím a blízkou horou. V současnosti je stále ještě do jisté míry slyšitelná v zimě.

  • Jezero Belső-tó v sousedství obce
    Jezero Belső-tó v sousedství obce
  • Benediktinský klášter
    Benediktinský klášter
  • Pohled na Balaton od Benediktinského kláštera
    Pohled na Balaton od Benediktinského kláštera

Doprava

Místem prochází hlavní silnice č. 71 a železnice. Spojení s jižním břehem Balatonu zajišťuje trajektová linka Tihany-Szántód.

  • Přístaviště trajektu
    Přístaviště trajektu
  • Trajekt Tihany-Szántód
    Trajekt Tihany-Szántód

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tihany na maďarské Wikipedii a Tihany na anglické Wikipedii.

  1. Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
  2. Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 362-363
  3. Akit a hely természeti értékei érdekelnek, az olvassa el Futó János (szerk.): A Tihanyi-félsziget. A Balaton-felvidék természeti értékei III. Veszprém 2002 c. kiadványt ISBN 963-202-758-2, ISSN 15863441

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tihany na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky obce (maďarsky, anglicky, německy, francouzsky)
  • Zajímavosti v okolí Tihany
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech