Vechte
| Vechte | |
|---|---|
 Soutok dvou ramen, která obtékají střed města Nordhornu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 167 km |
| Plocha povodí | 3800 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| mezi Coesfeldem a Münsterem 52°1′8,04″ s. š., 7°16′57″ v. d. | |
| Ústí | |
| Zwarte Water 52°33′45″ s. š., 6°6′3,96″ v. d. 34 m n. m. | |
| Protéká | |
Německo Německo (Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko), Nizozemsko Nizozemsko (Overijssel) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Rýn | |
 mapa toku řeky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vechte (nizozemsky Overijsselse Vecht) je řeka v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko) a v Nizozemsku (Overijssel). Je 167 km dlouhá, z toho asi 60 km na nizozemském území. Plocha povodí měří 3800 km².
Průběh toku
Pramení mezi Coesfeldem a Münsterem, vlévá se do řeky Zwarte Water v nadmořské výšce 34 m. Ta poté ústí po přibližně 10 km do jezera Ijsselmeer, a tak patří k povodí Rýnu.
Přítoky
- Gauxbach a Steinfurter Aa (Severní Porýní-Vestfálsko)
- Eileringsbecke, Dinkel, Lee, Haselargraben (Dolní Sasko)
- Regge (Nizozemsko)
Kanály
Na území města Nordhornu prochází řeka umělým jezerem (Vechtesee, 22 ha) a za ním odbočují 3 kanály:
- Süd-Nord-Kanal (na sever)
- Ems-Vechte-Kanal (na východ)
- Nordhorn-Almelo Kanal (na západ)
Vodní režim
Průtok vody u ústí se pohybuje v rozmezí 45 až 83 m³/s, průměrný spád je 2 ‰. Řeka má dostatek vody po celý rok.
Využití
Lodní doprava
Řeka je splavněna pomocí zdymadel a vodní doprava je možná mezi německým Nordhornem a ústím v Nizozemsku. K dopravě se však využívala jen do začátku 19. století (na tzv. zompen, člunech stavěných pro nízký stav vody), potom byla z ekonomických důvodů zastavena, podobně jako (asi o 100 let později) doprava na kanálech.
Jakost vody
Do řeky se svádí voda od asi 20 komunálních a průmyslových čističek (2 výrobny bramborového škrobu) a voda je ekologicky zatížena chemikáliemi odplavovanými ze zemědělské půdy, takže obzvlášť v letních měsících klesá obsah kyslíku místy pod 2 mg/l. Na německé straně je řeka hodnocena jako mírně až kriticky zatížená, nizozemská část je průměrně v lepším stavu, kontrolní metody obou států však nejsou přímo srovnatelné.
Sídliště na povodí
(nad 5 000 obyvatel): [1]
- Metelen, Wettringen (Severní Porýní-Vestfálsko)
- Schüttorf, Nordhorn, Neuenhaus, Emlichheim (Dolní Sasko)
- Hardenberg, Ommen, Dalfsen, Zwolle (Nizozemsko)
Reference
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Вехт“.
Literatura
- (německy) Bentheimer Jahrbuch 2000, Verlag Heimatverein der Grafschaft Bentheim e.V. Bad Bentheim 1999, ISBN 3-922428-54-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vechte na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
