Velkopáteční obřady

Velkopáteční obřady se v liturgii římskokatolické církve konají na Velký pátek odpoledne namísto mše, neboť tento den se nikdy neslaví eucharistie. Nehraje se při nich na varhany a při liturgickém průvodu se nezpívá.

Začínají vstupním průvodem, vstupní modlitbou a prostrací kněží a přisluhujících před oltářem na znamení smutku ze smrti Ježíše Krista. Následuje bohoslužba slova se dvěma neevangelijními čteními, předčítanými nebo zpívanými pašijemi podle Janova evangelia a kázáním, dále pak velkopáteční přímluvy, uctívání kříže (v římské liturgii od 7. století) a přijímáním hostií proměněných na zelený čtvrtek (laici mohou přijímat od roku 1955). Zbývající hostie se nakonec odnesou do Božího hrobu.

Související články

• Liturgie předem posvěcených darů

Externí odkazy

• Velkopáteční obřady – stručný komentář liturgie
• Velkopáteční obřady – stručný komentář 2
• Rozjímání nad obřady Velkého pátku
• Prostrace při velkopátečních obřadech (29. 3. 2013 v kostele sv. Martina z Tours v Nejdku)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.