Vladimir Medinskij

Vladimir Medinskij
Ministr kultury
Ve funkci:
21. května 2012 – 15. ledna 2020
Předseda vládyDmitrij Medveděv
PředchůdceAlexandr Avdějev
NástupceOlga Ljubimovová
Stranická příslušnost
ČlenstvíJednotné Rusko
Komunistická strana Sovětského svazu

Narození18. července 1970 (53 let)
Smila
Alma materStátní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Profesenovinář, politik, vysokoškolský učitel, spisovatel, bloger, historik a poslanec Státní dumy
Oceněníkomandér Řádu za kulturní zásluhy (2015)
Order of friendship
Řád cti
Řád Alexandra Něvského
čestné uznání prezidenta Ruské federace
… více na Wikidatech
Webová stránkamedinskiy.ru
CommonsVladimir Medinsky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Rostislavovič Medinskij (rusky Владимир Ростиславович Мединский, * 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko. V letech 2012–2020 byl ruským ministrem kultury.

Život

Narodil se v roce 1970 ve Smile v Čerkaské oblasti v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice. V letech 1987–1992 studoval žurnalistiku na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. V letech 1991–1992 pracoval na sovětské a následně ruské ambasádě ve Washingtonu.

Z diplomacie se pak přesunul do politiky a v roce 2000 se stal poradcem tehdejšího místopředsedy Dumy Georgije Boose. Od roku 2002 zastával významné funkce ve straně Jednotné Rusko; kromě jiného byl jejím ideologem.[1] Ve volbách v roce 2003 a v roce 2007 byl zvolen poslancem Dumy.

V roce 2009 se stal členem Prezidentské komise Ruské federace proti pokusům o falšování dějin na úkor ruských zájmů. Ve svých autorských dílech, mj. vícesvazkových Mýtech o Rusku, se snaží o vyvrácení údajných mýtů o dějinách Ruska. Jeho výklad ruské historie je někdy vnímán kontroverzně a označován za propagandistický.[1][2]

Od 21. května 2012 byl ruským ministrem kultury, v roce 2018 byl do funkce jmenován podruhé, ministrem byl pak do 15. ledna 2020; v této funkci kromě jiného aktivně ovlivňoval přístup ruského státu k národní kinematografii.[1][3][4][5] V roce 2018 se zasadil o zákaz uvedení britsko-francouzského filmu Ztratili jsme Stalina do kin dva dny před jeho plánovanou ruskou premiérou.[6] Po roce 2019 veřejně vystupoval ve sporu o odstranění pražské sochy maršála Koněva.[7][8] Po skončení své ministerské funkce byl jmenován poradcem prezidenta Vladimira Putina.[4]

Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl koncem února Medinskij vůdcem ruské delegace při vyjednávání s ukrajinskou delegací v běloruském Homelu. Je také zodpovědný za novou podobu učebnic dějepisu, které byly roku 2023 revidovány na základě státní ideologie a na podporu války proti Ukrajině a obsahují nepravdivá a zkreslená tvrzení mj. i o zmíněném Koněvově pomníku.[9][10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wladimir Rostislawowitsch Medinski na německé Wikipedii.

  1. a b c KADLEC, Miloš. Ruský ministr kultury Medinskij – plagiátor, lžihistorik, dezinformátor a hulvát. Manipulátoři.cz [online]. 2019-09-11 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  2. MCGLYNN, Jade. Rusko žije mýtem Velké vlastenecké války. Opírá o něj své velmocenské ambice, i když falšuje historii. HlídacíPes.org [online]. 2021-12-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  3. Rusko chce zakázat filmy, které ”ohrožují národní pospolitost”. HN.cz [online]. 2015-01-20 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  4. a b Putin udělal poradce z exministra, který plísnil Česko za sochu Koněva. iDNES.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  5. MOCEK, Michal. Koho vyslalo Rusko vyjednávat? Ultrakonzervativce, který má Ukrajinu za pouhý přízrak. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-03-02 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  6. KOZLOV, Vladimir. Russia’s Culture Ministry Sues Movie Theater for Screening Armando Iannucci’s ‘The Death of Stalin’. The Hollywood Reporter. 2018-02-23. Dostupné online [cit. 2023-05-03]. (anglicky) 
  7. Odstranit Koněva? Ruský ministr kultury přirovnal starostu Prahy k nacistům. iDNES.cz [online]. 2019-09-06 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  8. Kremelský poradce Medinskij sepsal seznam údajných pachatelů, kteří odstranili Koněvovu sochu. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2020-04-24 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. 
  9. TELEVIZE, Česká. Rusové přepsali vlastní dějiny. V nové učebnici lžou o invazi na Ukrajinu a brojí proti Západu. ČT24 [online]. [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. 
  10. FAULCONBRIDGE, Guy; FAULCONBRIDGE, Guy. Kremlin aide rewrites Russian history for a society at war. Reuters. 2023-08-10. Dostupné online [cit. 2023-08-15]. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Medinskij na Wikimedia Commons
  • Osoba Vladimir Medinský ve Wikicitátech
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna • NAFO
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina
Autoritní data Editovat na Wikidatech