Zlatý trojúhelník

Možná hledáte: kompoziční pravidlo trojúhelníková kompozice.
Vyznačené dvě hlavní oblasti v produkci heroinu

Zlatý trojúhelník je označení používané pro přibližně 950 000 km² rozsáhlou oblast jihovýchodní Asie, která se rozkládá mezi hraničními zónami Barmy, Thajska a Laosu.[1] Do oblasti někdy bývá zahrnován i Vietnam a jižní část Číny.[2] Oblast zlatého trojúhelníku je nechvalně známá pěstováním plodin, které slouží k produkci psychoaktivních drog. Převládá pěstování máku setého, jehož nedozrálé makovice se využívají k výrobě opia, ze kterého se dále zpracovává heroin, jenž se potom ilegálně distribuuje do celého světa, především Evropy a Spojených států amerických.[3] Zdejší oblast je ovládána narkomafií, nezasahují zde žádné záchranné složky ani armáda.[zdroj⁠?]

Termín zlatého trojúhelníku použil roku 1971 jako první Marshall Green, který v této době působil jako americký velvyslanec v Indonésii.[2] Ve starší literatuře se lze někdy také setkat s označením Barmský trojúhelník.[zdroj⁠?]

Historie

Sklizeň máku setého

První pěstování máku setého v oblasti zlatého trojúhelníku sahá až do 18. století, kdy se opium pěstovalo ve velmi omezeném množství, a to výhradně pro terapeutické účely. Zpočátku byla výroba a spotřeba látky soustředěna v Britském Rádži, nicméně postupem času se spotřeba z něj rozšířila do dalších asijských zemí, zejména do Číny, a to navzdory četným zákazům zavedených císařskou vládou, což ke konci vedlo až k opiovým válkám mezi Čínou a Britskou Východoindickou společností.[4]

V Thajsku byla konzumace opia zakázána již roku 1811 a několik let poté — roku 1839 byl zaveden i trest smrti pro ty, kteří zákaz porušili. Britská východoindická společnost však využila vlivu v Thajsku a přesvědčila thajského krále Mongkuta, aby obchod s opiem legalizoval. Na přelomu 19. a 20. století dosáhly výnosy z obchodu s opiem více než 40% thajských příjmů.[4]

Ke konci 19. století zahájili kolonialisté francouzské Indočíny výrobu opia na severu Laosu a Vietnamu, kde se na ní podíleli místní kmeny. Obchod s opiem posléze tvořil polovinu příjmu francouzské Indočíny, k čemuž napomohla vysoká poptávka čínských obyvatel ve Vietnamu.[4]

Odkazy

Reference

  1. Какие страны входят в «Золотой треугольник»?. TourWeek.ru [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b ŘEHÁK, Michal. Legalizace | Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013-08-15 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  3. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce : pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. vyd. Praha: Fragment 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-253-0585-0, ISBN 80-253-0585-6. OCLC 236562081 
  4. a b c LINTNER, Bertil. The Golden Triangle Opium Trade-An Overview. http://asiapacificms.com/ [online]. 2020-09-06 [cit. 2021-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-06. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb12455407w (data)
  • GND: 4291371-8
  • LCCN: sh85055765
  • NLI: 987007533649205171
  • SUDOC: 033714959
  • VIAF: 248211062, 41144647638780537265