Dornier Do J : Vznik a vývoj, Specifikace (Do J Wal s motory RR Eagle), Externí odkazy Wikipedie, otevřená encyklopedie

Dornier Do J

Do J Wal

Určení	Létající člun
Výrobce	Dornier
Šéfkonstruktér	Claude Dornier
První let	6. listopadu 1922
Zařazeno	1923
Vyřazeno	1950
Uživatel	Španělsko
Vyrobeno kusů	>250
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier Do J Wal ("velryba") byl německý dvumotorový létající člun z 20. let, který vznikl ve společnosti Dornier Flugzeugwerke. Říšské ministerstvo letectví letoun Do J ve svém systému z roku 1933 označilo jako Do 16.

Vznik a vývoj

Práce na letounu Dornier Do J z důvodu omezení daných Versailleskou smlouvu začaly v roce 1921 v italské společnosti CMASA v Marina di Pisa. Zpočátku jednu pětinu místních zaměstnanců tvořili Němci. Vznikly zde vojenské i civilní verze. Prvním zájemcem o letoun bylo v roce 1922 Španělsko, které letouny využívalo až do roku 1950. Na základě licence je vyráběla i společnost CASA.

Specifikace (Do J Wal s motory RR Eagle)

Technické údaje

Osádka: 3
Kapacita: 8-10 cestujících
Rozpětí: 22 m
Délka: 17,25 m
Výška: 5,62 m
Nosná plocha: 96 m²
Hmotnost prázdného stroje: 3 630 kg
Maximální vzletová hmotnost: 7 000 kg
Pohonné jednotky: 2× 12 válcový, vidlicový, motor Rolls-Royce Eagle IX, každý o výkonu 355 hp (265 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 185 km/h
Cestovní rychlost: 145 km/h
Dolet: 800 km
Dostup: 3 500 m
Počáteční stoupavost: 1,5 m/s

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Do J Wal na Wikimedia Commons
Dornier Do J Wal: přehled verzí na www.valka.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Německé vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410

Bombardovací letouny	Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388

Plovákové letouny a létající čluny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271

Průzkumné letouny	Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126

Transportní letouny a kluzáky	Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204

Cvičné a spojovací letouny	Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257

Bitevní letouny	Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87

Vrtulníky a vírníky	Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282

Experimentální a specializované letouny	DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • LF 1 • Me 261 • Mistel

Malosériové letouny	Ar 240 • BV 141 • Fi 167 • Fw 187 • He 100 (He 113)

Prototypy a projekty	Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334

Bezpilotní letouny a řízené střely	As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298