Jakovlev Jak-130

Jak-130
Jak-130 na Farnborough Air Show 2012
Jak-130 na Farnborough Air Show 2012
Určenícvičný letoun
PůvodRusko
VýrobceIrkut
letecký závod Sokol
Konstruktérská skupinaJakovlev
ŠéfkonstruktérN. Dolženkov
První let26. dubna 1996
Zařazeno19. února 2010[1]
CharakterVe službě
UživatelRuské letectvo
Výroba2004-
Vyrobeno kusů150 (2019[2])
Další vývojAlenia Aermacchi M-346 Master
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakovlev Jak-130 (kód NATO "Mitten"[3]) je dvoumotorový podzvukový pokročilý cvičný a lehký bojový letoun čtvrté generace, vyráběný ruskou společností Jakovlev. Konstrukce letounu původně vznikala jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev. Po ukončení společného vývoje vznikly dvě vizuálně příbuzné konstrukce. Italský stroj nese označení Alenia Aermacchi M-346 Master.[4]

Vznik

Technologický demonstrátor Jaku-130

Společný vývoj cvičného letadla firem Jakovlev a Aermacchi začal roku 1993. V roce 1996 poprvé vzlétl technologický demonstrátor Yak/AEM-130D poháněný motory DV-2S. Spolupráce obou firem ovšem roku 1999 skončila a jejich cvičná letadla byla nadále vyvíjena odděleně.[5]

Jak-130 v roce 2002 zvítězil nad konkurentem MiG-AT v soutěži ruského letectva na nový pokročilý cvičný letoun, který nahradí československé konstrukce Aero L-29 a L-39. Další tři předsériové stroje Jak-130 vzlétly v dubnu 2004, dubnu 2005 a březnu 2006, z nichž třetí byl zničen při havárii a následně nahrazen dalším novým exemplářem v červenci 2008. V roce 2007 byla schválena sériová výroba prvních 12 kusů pro ruské letectvo objednaných již v květnu 2005. První z nich vzlétl 19. května 2009. Do služby byl typ zařazen mezi únorem a dubnem 2010 u 4. střediska bojové přípravy na základně Lipeck, přičemž byl rovněž předveden na moskevském veletrhu MAKS 2009.[5]

Uživatelé

  • AlžírskoAlžírsko Alžírsko – v roce 2006 objednalo 16 kusů.[5]
  • BangladéšBangladéš Bangladéš – v roce 2013 podepsán kontrakt na 24 letounů.[6] V roce 2019 ve službě 16 ks.
  • BěloruskoBělorusko Bělorusko – 8 ks.
  • ÍránÍrán Írán – objednán neznámý počet, dodávky začaly v září 2023.[7]
  • LaosLaos Laos – objednáno 10 ks. V prosinci 2018 dodány první 3 ks.
  • Myanmar (Barma)Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) – 6 kusů.
  • RuskoRusko Rusko – hlavní uživatel.
  • VietnamVietnam Vietnam – objednáno osm kusů.[5] Šest dodáno v listopadu 2021.

Potenciální uživatelé

  • ArgentinaArgentina Argentina - v roce 2021 dostala možnost od Ruska zakoupit mj. i Jak-130.[8]

Specifikace

Technické údaje

  • Posádka: 2 (instruktor a žák)
  • Délka: 11,245 m[5]
  • Rozpětí: 9,72 m
  • Výška: 4,76 m
  • Nosná plocha: 23,52 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 4600 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 10 290 kg
  • Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Progress AI-222-25[5]
  • Tah pohonné jednotky: 2 500 kg
  • Násobky přetížení: +8/-3g

Výkony

  • Maximální rychlost: 1050 km/h
  • Dolet 2 546 km
  • Dostup: 12 500 m
  • Plošné zatížení: 276,4 kg/m²
  • Počáteční stoupavost: 50 m/s

Výzbroj

  • 3000 kg výzbroje na devíti závěsnících[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Piotr Butowski, Jakowlew Jak-130 wszedł do służby w Rosji in: Lotnictwo Nr. 4/2010, p.10 (polsky)
  2. ↑ KARNOZOV, Vladimir. Vietnam Places Order for Yak-130 Trainers [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ PARSCH, Andreas, Aleksey V. Martynov. Designations of Soviet and Russian Military Aircraft and Missiles [online]. 2008 [cit. 2010-04-13]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 48, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823. 
  5. ↑ a b c d e f g Yak-130 Combat Trainer, Russian Federation [online]. Airforce-technology.com [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GETHIN, Howard. Bangladesh signs contract for Yak-130 trainers [online]. www.flightglobal.com, 2013-01-30 [cit. 2014-02-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ FRANTZMANN, Seth J. Iran warns enemies amid arrival of Russian Yak-130 training fighter jet - analysis. The Jerusalem Post. 2023-09-02. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. (anglicky) 
  8. ↑ Russia has offered Argentina fighter aircraft and training jets, defense website reports. MercoPress [online]. [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 44, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev Jak-130 na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Yak-130 Air Force Technology
Letadla Jakovlev
Stíhací letouny
Jak-1 • Jak-3 • Jak-7 • Jak-9 • Jak-15 • Jak-17 • Jak-23 • Jak-25 • Jak-27 • Jak-28 • Jak-141

Bitevní letouny
Bombardéry
Jak-2 • Jak-4 • Jak-26 • Jak-28
Transportní letouny
Jak-6 • Jak-8
Speciální letouny
Dopravní letouny
Jak-40 • Jak-42 • Jak-142 • MS-21
Cvičné a sportovní letouny
UT-1 • UT-2 • Jak-11 • Jak-18 • Jak-30 (1960) • Jak-32 • Jak-50 • Jak-52 • Jak-54 • Jak-55 • Jak-130 • Jak-152
Víceúčelové letouny
Jak-12 • Jak-48 • Jak-58 • Jak-112
Kluzáky
Jak-14
Experimentální letouny
a projekty
AIR-3 • AIR-4 • Jak-19 • Jak-25 (1947) • Jak-30 (1948) • Jak-35 • Jak-36 • Jak-39 • Jak-50 (1949) • Jak-43 • Jak-201
Vrtulníky
EG • Jak-24 • Jak-60 • Jak-100 • Jak-110
Bezpilotní letouny
Šmel-1 • Pčela-1T
Sjednocená letecká korporace